1. Základní východiska politické antropologie

—George Balandier (2000[1967], vyšlo i v čj. Politická antropologie) vymezuje dva základní přístupy ke studiu politických fenoménů:

—minimalistický přístup – „zpochybňuje všeobecnou platnost politických fenoménů“ (politologie – vazba na státní zřízení)
—maximalistický přístup – hypotéza, že „není společnosti bez vlády, bez politiky v jakékoliv formě (antropologie – různé formy „politična“)

Dle Ballandiera určitá forma politiky existuje ve všech společnostech; každá společnost má politický systém. Odmítá depolitizaci archaických společností, v tradiční společnosti byly politické aspekty opomíjeny (pokud tam nebyl stát, nemluvilo se o politice). Politická antropologie tak usiluje o to, aby se znovu přehodnocovaly názory, popisuje struktury archaických společností, prosazuje politické uznání exotismu. Cílem je určení politična, které by nebylo svázáno centrální státní mocí, osvětlení vývoje a srovnání.

Politično je vlastností všech společenských formací, tedy nikoliv pouze moderních států, také ve společnostech beze státu existují specifické  politické struktury, kterými by se společenské vědy měly zabývat.

Politická antropologie se zabývá studiem moci ve společnosti. Cílem politické antropologie by mělo být ustavení politické vědy, jejímž předmětem bude homo politicus, tedy člověk politický

Témata politické antropologie:

—definice autority, moci
—zdroje politické moci (materiální, lidské, hmotné, ideové)
ideologie
symboly
informace
—způsoby získání moci
—klasifikace politických systémů
—evoluce politických systémů
—struktura a funkce politických systémů
—politické procesy ve společnosti
—Aj.

Politickou antropologii zajímají:
1) klasifikace politických systémů
2) evoluce politických systémů
3) struktura a funkce politických systémů
4) politické procesy ve společnosti