Argumentační fauly
Abschlussbedingungen
Třetí téma plynule navazuje na předchozí, tedy na vedení debaty a argumentaci. Je zde rozebrána právě ta část, kterou pozitivisticky smýšlející autoři knihy Beg to Differ kritizovali, tedy rétorická stránka projevu, která může být sice používána i v kladném slova smyslu, častěji je však zneužívána (jak lze sledovat především ve společensko-politickém diskurzu). Problém je demonstrován na tzv. argumentačních faulech, které vždy vysvětlujeme nejdříve obecně a poté k nim doplňujeme příklady. Právě argumentační fauly v univerzitním prostředí (ve výuce, na konferencích) mohou vést, jak upozorňovali Meidan s Agassim, k pocitu neúspěchu. Naučit se je včas rozeznávat a odlišovat od skutečných kritických podnětů by mělo napomoci tomuto negativnímu jevu zamezit.
4. Klamy založené na odvedené pozornosti
4.4. Zavádějící otázka
*pokus dovést oponenta k nevýhodnému výroku
nebo návrhu (v otázce
je skrytý předpoklad, ať odpovíte jakkoli, budete
vypadat, že
jste ho přijali)
Příklad:
*Přestal
jste už bít svoji ženu?“
*skrytý předpoklad: dotazovaný již někdy v
minulosti bil svou ženu
*odpověď "ano": připustíte, že
už jste ji někdy bili
*odpověď "ne": stále ji bijete
*jediná možnost, jak nebýt polapen do argumentační sítě je založená na včasném odhalení firgury: "Nikdy jsem svou ženu nebil."