2. Schopenhauerův postup

Schopenhauer identifikuje jak postupy, které jsou argumentačně správné, ale i takové, které využívají různých typů zavádějících argumentů. Nezůstává přitom pouze u jejich obecného schématu, nýbrž ukazuje je na textech a myšlenkách starých velikánů i svých současníků. Ukazuje tak, že oba způsoby tvoří součást filosoficko-vědeckých debat. Příznačné pro jeho pozici je, že ať už se jedná o dovolený či pochybný postup, nazývá je společným názvem jako „úskoky“. Tyto úskoky nehodnotí čistě negativně (jako to činí Aristotelés v Sofistických důkazech), místy se zdá, že právě naopak.