Úvod do uplatnění etických principů v ošetřovatelské praxi
Prezentováno je krátké shrnutí základních a úvodních informací k problematice uplatňování a pochopení významu etických principů v ošetřovatelské praxi.
5. Povinná mlčenlivost
"(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají".
Je potřeba zdůraznit, že povinná mlčenlivost je trvalá a nezaniká tedy úmrtím nemocného, odchodem zdravotníka do důchodu, změnou zaměstnání či skončením služby.
Možnosti prolomení povinné mlčenlivosti opět specifikuje zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách v aktuálním znění (§ 51). Jde o možnost sdělení informací se souhlasem ošetřované osoby nebo na základě jejího přání, na základě zproštění mlčenlivosti nadřízeným orgánem v tzv. důležitém státním zájmu - souhlas soudu a oznamovací povinnost (vražda, týrání, infekční nemoci, interrupce žen mladších 18 let, NZIS - registry, statistické údaje…).