5. Povinná mlčenlivost

Historicky je o tom, aby lékař pomlčel o všem, co během léčení vidí a slyší, uvedena zmínka již v Hippokratově přísaze. V novodobé historii se stává zdravotnický systém tzv.  “ kolektivním vlastnictvím “ a de facto všichni vědí o všech všechno. Za  Rakouska - Uherska  se pojem povinná mlčenlivost nepoužíval, hovořilo se o lékařském tajemství. Šlo o etickou normu, nikoli právní a legislativní. Stávalo se, že etická úroveň vnímání tohoto pojmu byla chápána v různých rovinách,  a tak se stávalo, že  se informace sdělovaly bez vědomí pacienta, a to i osobám , které nebyly v blízkém vztahu k pacientovi. Teprve po 2. světové válce se začíná používat pojem a povinná mlčenlivost se stává zákonnou normou v roce 1966. Termín vymezil dnes již zrušený zákon č. 20/1966 Sb. o péči a zdraví lidu (Haškovcová, 2015, s. 127).
V současné době tuto povinnost zdravotníka upravuje zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, v aktuálním znění. Od roku 1994 se porušení povinné mlčenlivosti stává trestným činem.
§ 180 zákon č. 40/2009 Sb., v aktuálním znění (trestního zákona)  uvádí
"(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají".

Je potřeba zdůraznit, že povinná mlčenlivost je trvalá a nezaniká tedy  úmrtím nemocného, odchodem zdravotníka do důchodu, změnou zaměstnání či skončením služby.

Možnosti prolomení povinné mlčenlivosti opět specifikuje zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách v aktuálním znění (§ 51). Jde o možnost sdělení informací se souhlasem ošetřované osoby nebo na základě jejího přání, na základě zproštění mlčenlivosti nadřízeným orgánem v tzv. důležitém státním zájmu - souhlas soudu a oznamovací povinnost (vražda, týrání, infekční nemoci, interrupce žen mladších 18 let, NZIS - registry, statistické údaje…).