2. Transplantační zákon

Transplantační zákon 

Každá země má vlastní transplantační zákon.

Ve všech státech však  platí, že pokud je zákon správně formulován, počet potencionálních dárců orgánů se zvyšuje a tak se zvyšuje i šance na získání vhodného orgánu ze strany příjemců.

Darování orgánů v České republice je dobrovolné a bezplatné. 

Průběh a organizace transplantačního procesu v České republice jsou stanoveny  zákonem č. 285/2002 Sb., zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) - v aktuálním znění.

Tato normativní úprava vychází z historie dané lokality (ČR)  a respektuje náboženská pravidla. 

Zákon přímo stanovuje, kdy je možné transplantaci provést, a to pokud 

a) je prováděna výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce,

b) v době odběru není k dispozici vhodná tkáň nebo orgán od zemřelého dárce a neexistuje jiná léčebná metoda srovnatelného účinku,

c)  dárcem je osoba způsobilá dát způsobem stanoveným tímto zákonem svobodný, informovaný a konkrétní souhlas a tento souhlas skutečně vyslovila, a

d) jde o

1. část orgánu se schopností regenerace nebo adaptace (dále jen „obnovitelné tkáně“),

2. jeden z funkčních párových orgánů, nebo

3. dělohu, pokud jde o léčbu neplodnosti způsobenou nefunkční nebo chybějící dělohou.



Celé znění transplantačního zákona je dostupné na:
 https://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-darovani-odberech-a-transplantacich-tkani-a-organu-a-o-zmene-nekterych-zakonu-transplantacni-zakon/f2330662/#aktualni-zneni