3. Analýza vybraných her z hlediska rozvíjení předmatematických představ dětí

Při analýze konkrétních her je potřeba znát přesně pravidla dané hry. Poté postupujeme podle následující osnovy, tedy zamýšlíme se nad tím, které předmatematické představy se danou činností rozvíjejí.

Zkoumáme tyto předmatematické představy:

Práce s individuálními výroky

  • Určování pravdivosti různých tvrzení,
  • určování toho, zda dané pokyny jsou formulovány správně.

Práce s kvantifikovanými výroky

  • Seznamování se s pravidly hry.

Výroková forma

  • Děti hledají např. vhodnou kartu do dvojice.

Usuzování

  • Na základě určitých informací (předpokladů) děti vyvozují informace nové (tvoří závěry).

Přiřazování

  • Děti tvoří dvojice, trojice, .......,
  • děti k sobě přiřazují různé objekty nebo si předávají určité role ve hře.

Porovnávání

  • Při hře se uplatňuje porovnávání přirozené,
  • při hře se uplatňuje porovnávání základní (na konci hry se na základě porovnávání počtu nebo množství určuje vítěz).

Třídění

  • Děti jsou rozděleny na skupiny,
  • ve hře mají děti různé role (někdo např. hádá, někdo chytá ostatní, někdo utíká...),
  • každý hráč má své karty.

Uspořádání

  • Na konci hry se určuje pořadí hráčů.

Práce s přirozeným číslem

  • Děti počítají různé objekty.

Příprava na řešení slovních úloh

  •  Vysvětlujeme pravidla.

Prvky kombinatoriky

  • Děti hledají různé možnost, jak seřadit nebo uspořádat různé objekty.

Prvky pravděpodobnosti

  • Práce s možnostmi – děti se při činnosti rozhodují, jakým způsobem půjdou, něco budou dělat nebo někoho zvolí,
  • práce s pravděpodobností – děti nějakým způsobem ovlivňují své šance nebo si uvědomují, že šance něco získat jsou větší.

Cesta k funkcím (doplňování řady, pravidelnosti, závislosti)

  • Něco se pravidelně opakuje,
  • práce s rytmem – při činnosti se objevuje písnička, říkanka.

Prvky topologie (práce s čárou)

  • Děti při hře stojí na nějaké čáře,
  • děti kreslí, malují.

Rovinné útvary

  • Při hře se objevuje rovinný útvar (děti stojí v kruhu).

Prostorové útvary

  • Děti pracují s tělesy.

Práce se stavebnicemi

  • Děti staví něco ze stavebnice.

Orientace v prostoru

  • Činnost probíhá v prostoru.

Orientace v rovině

  • Hra probíhá na nějaké desce nebo na listu papíru.

Celek a jeho části

  • Děti vytvářejí nějaký celek.

Proměnlivost celku

  • Děti opravují celek, celek zvětšují nebo zmenšují,
  • dochází k transformaci – děti pracují s plánkem a podle plánku staví.

Cesta k míře

  • Děti porovnávají nějaké vzdálenosti, odhadují vzdálenosti.

Orientace v čase

  • Děti pracují s časem.

Práce se shodnými zobrazeními

  • Děti pracují se shodnými objekty (obrázky, předměty).

Pexeso

Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří k sobě (stejný obrázek), hráč je odebere a otáčí další dvojici. Pokud karty k sobě nepatří, otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.

 

Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.

Výroková forma – k otočené kartě hledám druhou kartu se stejným obrázkem.

Usuzování – dítě otočí kartu s obrázkem, poté otočí druhou kartu. Pokud obrázek na druhé kartě není stejný, dítě usoudí, že v dalším kole již tuto kartu není dobré otáčet, a vybere jinou kartu.

Přiřazování – děti hledají dvojice karet se stejnými obrázky.

Porovnávání – děti porovnávají, zda na otočených kartách jsou stejné obrázky (porovnávání přirozené), na konci hry na základě porovnávání počtu nebo množství dvojic určují, kdo vyhrál, kdo byl druhý.... (porovnávání základní).

Třídění – každý hráč si dává na svou hromádku dvojice karet, které nalezl.

Uspořádání - na konci hry se určuje pořadí hráčů.

Práce s přirozeným číslem – děti hledají dvě kartičky, na konci hry počítají, kolik každý hráč našel dvojic.

Příprava na řešení slovních úloh – vysvětlujeme pravidla.

Prvky pravděpodobnosti – práce s možnostmi (děti se rozhodují, jakou kartičku otočí),

                                         – práce s pravděpodobností (při zapamatování polohy kartiček, má dítě velkou pravděpodobnost, že je najde.  

 Cesta k funkcím - děti se pravidelně ve hře střídají.    

Orientace v rovině – hra probíhá na desce stolu.   

Cesta k míře – dítě si pamatuje, že nějaká kartička je např. o dvě kartičky dál.  

Práce se shodnými zobrazeními – posunutí, otáčení, středová souměrnost.

Člověče, nezlob se!

Všechny figurky jsou před začátkem hry umístěny ve startovním domečku, který je barevně vyznačen stejnou barvou, jakou jsou označeny 4 figurky hráče. Cílem hry je dovést své figurky jedné barvy ze startovního pole do cílového domečku. To lze pouze tak, že figurka musí projít postupně všemi poli na obvodu hracího plánu. Každý hráč posune při svém tahu figurku o tolik bodů, kolik padlo při jeho hodu kostkou. Skončí-li s figurkou na políčku obsazeném cizí figurkou, je tato odstraněna ze hry a vrácena zpět do startovního domečku. Na políčko obsazené figurkou stejné barvy vstoupit nelze.

K nasazení figurky na startovní pole je potřeba hodit šestku. Nemá-li hráč nasazenou žádnou figurku, hází kostkou do té doby, dokud nepadne šestka, maximálně však třikrát. Pokud ani po třetím hodu nepadne šestka, pokračuje ve hře další hráč. Na začátku hry se první figurka umisťuje na startovní pole okamžitě.

Během hry po hozené šestce hází hráč kostkou ještě jednou a posune jednu zvolenou figurku o součet bodů při obou hodech. Vyhrává ten hráč, který první oběhne hrací plán všemi svými figurkami a umístí je do cílového domečku. Ostatní hráči poté obvykle pokračují ve hře a hrají tak o další pořadí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9B%C4%8De,_nezlob_se!

Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.

Usuzování – během hry dítě hodí kostkou a podle toho, co mu padlo, usuzuje, jakou figurku je vhodnější přemístit, usuzuje např. podle vzdálenosti figurky od domečku.

Přiřazování – každému dítěti jsou přiřazeny figurky jedné barvy.

Porovnávání – děti porovnávají, která figurka je např. blíže domečku, na konci hry porovnávají, kdo má více figurek v cílovém domečku ……(porovnávání základní).

Třídění – každý hráč má své figurky.

Uspořádání - na konci hry se určuje pořadí hráčů.

Práce s přirozeným číslem – děti hází kostkou a počítají počet teček na kostce. Zároveň při pohybu figurky počítají políčka na herním plánu.

Příprava na řešení slovních úloh – vysvětlujeme nebo si připomínáme pravidla a děti jim musí porozumět.

Prvky pravděpodobnosti – práce s možnosti: dítě se po hodu kostkou rozhoduje, jakou figurkou půjde nebo jakou figurku nasadí,

                                          - práce s pravděpodobností: pokud je figurka blízko domečku, pak je větší pravděpodobnost, že se do toho domečku. dostane. U figurky, která je dále od domečku, je pravděpodobnost menší.

Orientace v prostoru – hráči sedí v prostoru, hráč se musí zorientovat, kdo je na řadě.

Orientace v rovině – hra probíhá na rovinném plánu.

Cesta k míře – děti porovnávají, která figurka je blíž k domečku, která je dál od domečku.

Čáp ztratil čepičku

Na začátku hry se určí jeden hráč, který představuje čápa a jeho úkolem je chytat děti. Vedoucí i děti říkají říkanku a klapou při tom nataženýma rukama před sebou (představují zobák čápa). Říkanka zní takto: "Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku ...". Na místo doplněných teček vedoucí řekne nějakou barvu, např. žlutou. Úkolem dětí je co nejrychleji tuhle barvu najít a dotknout se jí (stačí jedním prstem). Nesmí se jí však dotknout samy na sobě. Jakmile se barvy dotknou, jsou v bezpečí před čápem. Dokud se však barvy nedrží, může je čáp chytit. Koho chytne jako první, vystřídá si s ním místo a stává se čápem pro další kolo.

https://ms89.plzen.eu/o-skole/napadnik/cap-ztratil-cepicku/

Práce s individuálními výroky – po každém kole děti kontrolují, zda každé dítě se dotklo správné barvy.

Práce s kvantifikovanými výroky – dětem připomeneme pravidla hry.

Výroková forma – k zadané barvě hledají děti předmět, na kterém se daná barva vyskytuje.

Usuzování – dítě usuzuje, jaký objekt je vhodné vybrat např. na základě toho, který je blíže.

Přiřazování – dítě k vyslovené barvě přiřadí objekt, který danou barvu obsahuje.

Porovnávání – děti porovnávají vzdálenosti objektů (porovnávání základní).

Třídění – při hře se uplatňují role – role čápa a role ostatních dětí.

Příprava na řešení slovních úloh – vysvětlujeme pravidla, děti musí pravidla pochopit.

Prvky pravděpodobnosti - práce s možnostmi: dítě se rozhoduje, k jakému objektu poběží.

Cesta k funkcím (doplňování řady, pravidelnosti, závislosti) - práce s rytmem (říkanka).

Orientace v prostoru – činnost probíhá v prostoru.

Cesta k míře – odhadování vzdálenosti (děti běží k předmětu, který je blíž).

Použité zdroje:

Člověče, nezlob se! [cit. 2022-03-08] dostupné na

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9B%C4%8De,_nezlob_se

Čáp ztratil čepičku [cit. 2022-03-08] dostupné na

https://ms89.plzen.eu/o-skole/napadnik/cap-ztratil-cepicku/