14. Shrnutí

Čtenářská strategie

Záměr

Indikátor

Příklady použití

U= učitel; D= dítě

Hledání souvislostí

Úroveň „Já – text“

Pomoci dítěti vybavit si jeho předchozí zkušenosti a znalosti, které o tématu již má.

Aktivně hledá spojení se svou osobní zkušeností a znalostí a využívá ji k hlubšímu pochopení textu (např. vžití se do pocitů postavy apod.)

U: „Už jsi někdy byl někde zavřený? Jaké to bylo? Bál ses?“

D: „Jednou mě brácha zavřel do peřiňáku. Hrozně jsem se bál.“

Hledání souvislostí

Úroveň „Text – text“

Pomoci dítěti vybavit si a porovnat informace o tématu, které má z jiných textů.

Aktivně hledá spojení mezi informací v textu a informacemi z textů na podobné téma. Porovnává je.

Rozpozná známý text nebo téma, všímá si podobností a rozdílů.

U: „Co víš o čarodějnicích? A je tahle jako ostatní, co znáš?“

D: „Je zlá, stará a ošklivá. Ale Malá čarodějnice je hodná.“

Vizualizace

Pomoci dítěti vytvořit si mentální představu čteného.

Na základě informací v textu si dokáže vytvořit odpovídající mentální představu.

Vybere odpovídající ilustraci k textu, znázorní postavu či děj s využitím informací přímo v textu vyjádřených.

U: Podněcuje ke kresbě, stavbě, výběru obrázku, předmětu apod.

D: „Tohle bude správný obrázek, protože tady je před lávkou, a tady už je za ní.“

Předvídání

Pomoci dítěti na základě obrázku či textu odhadovat, o čem příběh bude, jak se bude odvíjet.

Na základě své zkušenosti předvídá, jak děj bude pokračovat, svůj předpoklad odůvodní. Odhadne, o čem kniha (příběh) bude,

U: „Co se asi stane teď? Proč si to myslíš?“

D: „Myslím, že ji půjde hledat. Protože ji má rád.“

Usuzování

Pomoci dítěti hledat souvislosti mezi informacemi z textu a vyvozovat to, co není přímo vyřčené.

Na základě informací v textu vyvozuje informace nové. Svůj úsudek odůvodní.

U: „Proč myslíš, že nechtěl jít spát?“

D: „Asi proto, že mu zubr vyprávěl o zimě a on by ji chtěl vidět.“

Hodnocení

Pomoci dítěti zaujmout souhlasné/nesouhlasné stanovisko k jednání postav v příběhu.  Pomoci mu „vžít se“ do postavy.

Zaujímá hodnotící stanovisko k dění v textu, odůvodní ho. Argumentuje, navrhuje řešení.

U: „Co si myslíš o tom, jak to medvědi vyřešili? Co bys dělal ty?“

D: „Já bych tu babku nevyhodil. Já bych jí řekl, že tohle se dělat nemá.“

Shrnování

Pomoci dítěti identifikovat hlavní myšlenku příběhu.

Převypráví/zobrazí klíčové momenty příběhu.

U: Využije obrázků, symbolů apod., podle kterých žáci příběh shrnou.

D: „Děti viděly v ZOO papouška a pustily ho z klece, protože chtěl domů.“

Kladení otázek

Pomoci dítěti formulovat otázky, vztahující se k textu.

Klade otázky vztahující se k textu, ptá se na to, co ho v souvislosti s tématem zajímá.

U: „Co byste chtěli vědět o tom, jak žirafa spí?“

D: „Zdají se jí sny? Leží žirafa, když spí? Jak dlouho spí?“