Ruská menšina v ČR

Rusové představují čtvrtou nejpočetnější imigrační skupinu u nás. Od roku 2009 do roku 2014 vzrostl počet ruských imigrantů o 13 %. K červnu 2014 žilo na českém území 34 473 osob původem z Ruské federace a jejich počet v posledních letech pozvolna narůstá. Jedná se o opačnou tendenci vývoje než u ostatních zde žijících cizineckých minorit (Vavrečková – Dobiášová 2015: 13). K 31. 12. 2017 to bylo 36 642 ruských občanů, kteří požívají na území České republiky trvalý, dlouhodobý nebo přechodný pobyt občanů EU nebo dlouhodobé vízum.[1]

Současná ruská diaspora je vnitřně rozdělená a sociálně diverzifikovaná především podle vstupního kapitálu se kterým osoba či rodina do Čech přichází. „Rusové přicházející s finančním kapitálem a úspěšně podnikající vytvářejí své vlastní byznys vztahy, a pokud to není předmětem jejich podnikání, nijak nekontaktují Rusy, kteří zde začínají bez ekonomického zázemí“ (Sládek 2014: 13).

Ruská diaspora je tedy rozdělena v rovině etnické, socio-ekonomické a politické. V současnosti je politické rozdělení zřejmé např. v profilování ruských migrantských časopisů a tiskovin, kde je zřejmé rozdělí mezi skupinou, která podporuje režim Vladimíra Putina a skupinou, která stojí proti tomuto režimu.[2] Další zajímavou skupinou ruských migrantů, jsou studenti a mladé rodiny, která do Čech přichází především za vzděláním a za stabilnějšími vnitrostátními podmínkami, které jim Česká republika přináší (Drbohlav a kol. 2001: 5, Sládek 2014: 14).

Ruská komunita je často vnímána jako elitní minoritní skupina. Většina přichází totiž do Čech již s určitým kapitálem za účelem podnikání či za účelem vzdělávání se. Drtivá většina nově příchozích neumí česky a pokud se jim zde ekonomicky daří, nesnaží se ani český jazyk naučit. Tento fakt jen podporuje uzavřenost ruské diaspory a neochotu se integrovat. Centra ruské imigrace jsou především západočeské lázně (Karlovy Vary a Mariánské Lázně), dále pak nové čtvrti v Praze (Hůrka, Nové Butovice, Bubeneč) a další centra ve větších městech Brně a Plzni.

Ruskou minoritu můžeme tedy charakterizovat jako uzavřenou vůči majoritní společnosti. I když většina ruských občanů je s pobytem v České republice spokojena a do Ruska by se vrátit nechtěla, o výraznější integraci do české společnosti neusiluje. Vytváří vlastní sociální a ekonomické struktury, a necítí potřebu se začlenit, což je zřejmé především v komunitě žijící v Karlových Varech (Drbohlav a kol. 2001: 6-7). I když se jedná o vnitřně roztříštěnou diasporu. Ke dvěma základním hodnotám se většina občanů ruské národnosti v diaspoře hlásí, a to je ruská kultura a pravoslavné náboženství. Dále je to pak důraz na vlastní ruské kořeny a vlastenectví. V České republice na ruskou diasporu k jejímu neprospěchu vrhá stín také kriminalita a organizovaný zločin, do kterého jsou někteří ruští podnikatelé (centrum Karlovy Vary) zapojeni.