Běloruská menšina v ČR

„Rok 1991, kdy se uskutečnilo první validní sčítání lidu, nezachytil žádnou osobu, hlásící se k běloruské národnosti. Stejně tomu tak bylo při sčítání lidu domů a bytů v březnu roku 2001. Další sčítání v roce 2011 ukázalo na 2013 osob, které se přihlásily k běloruské národnosti.“[1]

Podle České statistického úřadu počet běloruských migrantů do ČR zvolna narůstá. V roce 2008 bylo u nás evidováno 3904 osob běloruské národnosti s délkou pobytu nad jeden rok, v roce 2012 to bylo 4271 osob a v roce 2016 to bylo 4733 osob.

Od roku 1997 do roku 2016 bylo udělen azyl celkem 356 osobám běloruské národnosti, je to po Rusku druhá nejpočetnější skupina.  Trend udělování azylu nicméně dlouhodobě klesá, zatím co v roce 2006 získalo azyl celkem 66 osob, v roce 2013 to bylo jen 8 jedinců a v roce 2016 dokonce pouze jedna osoba.[2] Česká republika je dlouhodobě cílovou zemí běloruských imigrantů a počet úspěšně vyřízených žádostí o azyl je v porovnání s ostatními zeměmi také velmi vysoký. Mezi lety 1998–2016 žádalo o azyl 2433 lidí[3], z toho bylo kladně vyřízeno 351 žádostí mezi lety 1998-2016.[4] Kladně je tedy vyřízená v průměru každá sedmá žádost.

Jak je z demografických údajů vidět, důvody k emigraci z Běloruska jsou především politické. Běloruští imigranti jsou tedy především lidé, kteří odcházejí nebo utíkají pro své politické názory nebo nemožnost vykonávat své zaměstnání. „Běloruští imigranti z této skupiny přicházejí jako političtí uprchlíci a v řadě případů mají za sebou nebezpečný útěk ze země a také nelehký pobyt v azylových zařízeních“ (Datii 2006: 87). V současnosti také v České republice studuje řada běloruských vysokoškolských studentů, kteří ve svých výpovědích tvrdí, že odešli také kvůli nízké kvalitě běloruského vzdělávacího systému.[5]