2. Definice zahraniční politiky

AZP ani MV jako obory nemají jednu konsenzuální uznávanou definici ZP. Definice se různí podle toho, jaké fenomény či aktéry daný autor považuje v ZP a MV za relevantní.

Jak byste definovali "zahraniční politiku"? Jak tuto činnost definuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR? Kde jste tuto definici našli - v jakém dokumentu?


Příklady definic ZP:

•představuje politické rozhodování státu o tom, jak se chovat v mezinárodním prostředí
•chrání národní zájem
•je cílevědomá činnost, resp. postoj státu nebo seskupení států zaměřená na uhájené vlastní existence a zájmů ve společnosti ostatních států (aktérů) v MV
•je aktivita při níž dochází k akcím, reakcím a interakcím státních aktérů. Tvůrci ZP se pohybují na rozhraní dvou světů – vnitřní politiky státu a vnějšího prostředí. Jejich úkol spočívá ve zprostředkování mezi těmito světy
•začíná tam, kde končí teritoriální jurisdikce národního státu
•je vnější dimenze vnitřní politiky

Kterou z uvedených definic považujete za vhodnou? Proč? Která definice se Vám zdá problematická? Proč?

Autoři zabývající se ZP i tvůrci politik vedou debatu o tom, zda je ZP aktivitou uvážlivých a racionálních jedinců nebo lidí z masa a kostí, kteří jsou omylní a emocionální, jako všichni lidé.

Setkali jste se někdy s pojmem či oborem behaviorální ekonomie? Zjistěte, co je jeho podstatou. V češtině vyšla např. kniha R. Thalera, zakladatele této disciplíny, "Neočekávané chování". Pokud bychom použili východiska behaviorální ekonomie na ZP, tak "je ZP aktivitou racionální či emocionálních jedinců"?

Srovnejte následující tabulky, co ze srovnání vyplývá?