Řízení rizik projektu

Ve chvíli, kdy jsou rizika identifikována, je potřeba zjistit, kterým se musíme věnovat prioritně a která můžeme nechat v pozadí. Je totiž jasné, že všechna rizika nebudou stejně závažná.

Pro určení velikosti rizika se v současnosti používají jeho dvě základní charakteristiky. Jak jsme řekli na začátku této kapitoly, projektové riziko musí být nejisté a musí mít dopad na projektové cíle. Při tom je vcelku logické, že závažnost rizika bude růst s tím, jak roste pravděpodobnost jeho nastání, a také s tím, jak roste velikost jeho dopadu. V poslední době se v některých analýzách rizika používá také třetí faktor, a to pravděpodobnost včasného odhalení rizika (více viz metoda FMEA). Metody analýzy rizik potom dělíme podle toho, zda pracují s konkrétně vyčíslenými hodnotami pro pravděpodobnost a velikost dopadu, nebo jen s určitými hrubými intervaly (často doplněnými slovním popisem).

Kvalitativní analýza, jak už název napovídá, s konkrétními čísly nepracuje. Nejčastěji používaným nástrojem je zde mapa rizik nebo také matice rizik. Její konkrétní podoba se může mírně lišit a musí se formalizovat během procesu vytvoření plánu pro řízení rizik. Příklad takové mapy rizik viz následující Obrázek 7-1 :

Zdroj: PMBOK

Na osách jsou základní faktory rizika – pravděpodobnost jeho nastání a velikost jeho dopadu. Na obou osách se znázorňuje zpravidla pět intervalů (nicméně může jich být méně i více). Jednotlivá rizika jsou pak zanesena do příslušných buněk. Vzhledem k tomu, že se nepracuje s konkrétními čísly, může být určování pravděpodobnosti nastání a velikosti dopadu do značné míry subjektivní a zkreslené. Je proto nutné nespoléhat se na jeden zdroj, ale ideálně vést rozhovory s více stakeholdery, vyžádat si expertní odhady a konzultovat dokumentaci.

Mapa rizik po svém dokončení umožňuje rychlé nalezení nejzávažnějších rizik, kterým je potřeba se věnovat prioritně, a také prakticky zanedbatelných rizik, které bude stačit monitorovat.