1. Řízení rizik projektu

Každý projekt má rizika. Závažná či zanedbatelná, více či méně pravděpodobná – ale v každém projektu rizika jsou. Pokud se těmito riziky nebudeme zabývat, pak až nastanou – a ona určitě nějaká nastanou – budeme nuceni řešit situaci ad hoc. Takové řešení, často přijímané pod časovým tlakem ve stresu, s sebou ovšem ponese nepochybně vyšší náklady (a vyšší riziko chybného rozhodnutí) než opatření vymyšlená v klidu před začátkem projektu.

Rizika projektu (ale i celé firmy) je tedy potřeba určitým způsobem řídit. Cílem takového řízení je snížení pravděpodobnosti nastání a dopadu rizik na průběh projektu a jeho produkt.

Nejprve pro pořádek uveďme definici rizika. PMBOK definuje projektové riziko jako „nejistou událost nebo podmínku, která, pokud nastane, bude mít dopad na alespoň jeden z obecných cílů projektu“ (kam se dle PMBOK řadí termín, náklady, rozsah a kvalita). Riziko je tedy dáno dvěma základními předpoklady: musí být nejisté a musí mít dopad na projekt.

Kroky, které musíme v rámci řízení rizik podniknout, lze dle PMBOK rozdělit do šesti oblastí – vytvoření plánu pro řízení rizik, identifikace rizik, provedení kvalitativní a kvantitativní analýzy, naplánování opatření proti rizikům a monitorování rizik.

Protože ale projekt není uzavřený systém, působí na něj mnoho faktorů, které mohou v jeho průběhu nová rizika vytvořit nebo naopak ta stará eliminovat. Z toho důvodu je řízení rizik kontinuální proces, který probíhá po celou dobu projektu. Nejedná se tedy o to provést jednorázových šest kroků a myslet si, že tím jsme s riziky skončili – je nutné se věnovat řízení rizik i v průběhu realizace.