Sportovní diplomacie

Obdobně jako vlády států mohou sportovní diplomacii využívat také vlády jednotlivých substátních jednotek a regionů. V tomto případě je tedy vhodnější spíše než o sportovní diplomacii hovořit o sportovní paradiplomacii. Obecně pod pojmem paradiplomacie zjednodušeně rozumím "zahraniční aktivity subnárodních jednotek" (Dostál, Hloušek 2014: 312), respektive "mezinárodní aktivity regionálních vlád" (Lecours 2002: 92). Komplexnější definici paradiplomacie předkládá Noé Cornago (2000: 2), jenž tvrdí, že "paradiplomacie může být definována jako substátní vládní zapojení do mezinárodních vztahů prostřednictvím ustanovení formálních a neformálních, stálých nebo ad hoc [kurzíva v originálu] kontaktů se zahraničními nebo privátními entitami s cílem propagovat socioekonomická a politická témata". V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zahraničněpolitické aktivity substátních jednotek mohou korespondovat a doplňovat se s cíli zahraničních politik jejich mateřského státu, nebo naopak s nimi nemusí být kompatibilní, což je příklad takových substátních regionů, které usilují o nezávislost (Xifra 2009: 505).

Sportovní diplomacii tak pro své cíle velmi často využívají právě regiony se separatistickými či secesionistickými tendencemi. Typickým příkladem je Baskicko, respektive Autonomní společenství Baskicka, které bylo vytvořeno po španělském přechodu k demokracii na konci 70. let minulého století. Tamní vláda, v níž stáli s výjimkou jednoho volebního období vždy nacionalisté z Baskické nacionalistické strany, dlouhodobě klade důraz na vytváření neoficiálních reprezentačních výběrů, které se snaží o zapojení do oficiálních soutěží, tzn., že se snaží o získání členství pro baskické sportovní federace v mezinárodních sportovních federacích v daném odvětví. Pravděpodobně nejviditelnější je baskická snaha o vstup do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), respektive do Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). Právě celosvětová popularita kopané vede francouzského geopolitika Pascala Boniface (1999: 90) k úvaze, že fotbal je více celosvětový jev než trh či demokracie, neboť je hrán ve všech společnostech a postrádá teritoriální hranice. Podle něj je tak členství v mezinárodních fotbalových asociacích důležitější věcí, než se na první pohled může zdát, přičemž se nejedná pouze o záležitost sportovní, ale v prvé řadě politickou. V současné době totiž podle něj došlo k definitivní proměně znaků státnosti, když k typickému teritoriu, obyvatelstvu a vládě přidává právě existenci oficiálně uznané fotbalové reprezentace. Nezávislost je tak dle něj "charakterizována možností bránit si své hranice, vydávat měnu a soutěžit v mezinárodních fotbalových zápasech" (Boniface 1999: 91). Dále baskická vláda finančně podporuje baskické sportovce nebo je důležitým sponzorem tamních sportovních klubů.

Nicméně sportovní diplomacii využívají také ty regiony, které díky specifickým historickým okolnostem jsou součástí mezinárodních sportovních federací, byť nejsou rovny nezávislému státu. Tradičně se jedná např. o Skotsko a Wales, které jsou součástí FIFA prakticky od dob jejího vzniku a mohou participovat na turnajích, které tato organizace zastřešuje. Stejně tak mnohé další substátní regiony využívají finanční podporu sportovců např. v souvislosti s propagací turismu a přilákáním nových návštěvníků na jejich území apod.

^{Zdroj: https://scrummagazine.com/scotland-kits-revealed-for-rwc-2019/}