Sportovní diplomacie

Ústředním aktérem, který ovlivňuje podobu prakticky veškerého mezinárodního sportu, jsou mezinárodní sportovní organizace. O celospolečenském vlivu takovýchto mezinárodních organizací hovoří na příkladu výše zmíněné FIFA např. Susan Strange (1996: 96), jež se zmiňuje o její významné roli v soudobém mezinárodním systému, když říká, že "většina z milionů a milionů lidí, kteří sledují fotbal, převážně ale nejenom v Evropě, Africe a Latinské Americe, možná hodnotí fotbalové autority jako důležitější pro své každodenní životy, zájmy a nadšení než autority států". Právě mezinárodní fotbalová organizace je považována za nejvýznamnější sportovní organizaci vůbec. Podle Billa Murrayho (1999: 28) má větší význam i než Mezinárodní olympijský výbor, což je důsledkem celosvětové popularity kopané, počtem členů organizace i faktu jejího neustálého působení, neboť zápasy, které se konají pod její záštitou, se hrají permanentně prakticky ve všech státech světa. Je tedy možné říci, že ty nejvýznamnější mezinárodní sportovní organizace jsou zároveň spojeny s těmi nejpopulárnějšími spory.

Tyto organizace působí jako nezávislí aktéři mezinárodních vztahů, mají své vlastní stanovy a pravidla, která určují jejich fungování. Stejně tak v důsledku svého vlivu představují a snaží se podporovat prostřednictvím sportu pozitivní hodnoty. Např. Mezinárodní kriketová rada hovoří o podpoře ideálů, jako jsou poctivost, zodpovědnost, týmová spolupráce, respekt k rozmanitosti atd. (International Cricket Council 2016). Pomyslnou vlajkovou lodí v šíření pozitivních hodnot prostřednictvím sportu je Mezinárodní olympijský výbor. V preambuli Olympijské charty se tak píše, že "cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti" (Mezinárodní olympijský výbor 2013: 9). Mezinárodní sportovní organizace minimálně v rétorické rovině tak odkazují na univerzální hodnoty, které jsou vnímány pozitivně na celém světě. Mnohé z nich samy organizují kampaně bojující proti rasismu a nesnášenlivosti, podporují grassroots aktivity atd. Nicméně tuto agendu se nesnaží nastolovat pouze mezinárodní sportovní organizace, ale činí tak i další mezinárodní organizace. Ke sportovním tématům se vyjadřuje i Evropská unie, sport jako nástroj rozvojových aktivit využívá i OSN a jeho agentury apod. 

Dále jsou mezinárodní sportovní organizace aktivní na půdě diplomacie, když vyjednávají podmínky se státy a jejich vládami, národními sportovními federacemi, nadnárodními korporacemi a dalšími firmami i globální občanskou společností (Murray, Pigman 2014: 1099). Tyto aktivity označují ve svém textu Stuart Murray a Geoffrey Allen Pigman (2014: 1099) za specifickou kategorii spadající do sportovní diplomacie, jíž pojmenovávají "mezinárodní sport jako diplomacie" (international-sport-as-diplomacy), přičemž studií diplomacie zaměřujících se konkrétně na mezinárodní sportovní organizace podle této autorské dvojice existuje naprosté minimum.

^{Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_olympijsk%C3%BD_v%C3%BDbor}