Sportovní diplomacie

Pravděpodobně nejviditelnější způsob, jak je možné takto se sportem pracovat, je roven uspořádání významných mezinárodních sportovních akcí na území státu, jakými jsou olympijské hry, kontinentální či světové šampionáty v populárních hrách a sportech či každoročně konané turnaje a soutěže v dalších sportovních odvětvích, tzn. tenisové grandslamy, závody v motoristických sportech, cyklistické podniky atd. V této souvislosti je možné říci, že "mezinárodní sportovní akce byly mnohými vládami viděny jako ideální způsob, aby byla představena [pořadatelská] země, její města a lidé světu jako atraktivní destinace pro cestování a investice" (Pigman 2014: 100). Pokud tedy bude daná sportovní akce hodnocena jako úspěšná, s úspěchem jejího uspořádání se spojí taktéž pozitivní hodnocení pořadatelské země. Naopak v případě, kdy dojde ke kontroverzím, o nichž se bude v médiích hovořit více než o sportovních tématech, bude mít naopak jejich uskutečnění spíše negativní účinek, neboť nebude naplněn základní cíl sportovní diplomacie.

Jedním z nejznámějších historických příkladů toho, kdy pořádání olympijských her takovýmto způsobem posloužilo státu, je uskutečnění olympiády v roce 1936 v Berlíně. Tou dobou byl již více než tři roky ve funkce německého kancléře Adolf Hitler a tamnímu ministerstvu propagandy vedenému Josephem Goebbelsem se naskytla příležitost využít své schopnosti v souvislosti s touto mezinárodní událostí. Nacisté zorganizovali monstrózní sportovní podívanou, během které vládní garnitura očekávala od německých sportovců pouze vítězství. K propagaci berlínské olympiády dále přispěl oficiální filmový snímek Olympia od známé německé režisérky Leni Riefenstahl, který hry mapoval. Samotné hry navštívilo velké množství návštěvníků, např. na zimní olympiádě, která se konal v německém Garmisch–Partenkirchenu ve stejném roce, bylo již na zahajovacím ceremoniálů větší množství diváků než na celé předchozí zimní olympiádě konané v Lake Placid (Krüger 1999: 14). Arnd Krüger (1999: 14) tak označuje olympijské hry, které se v roce 1936 uskutečnily na území Německa, za "gigantické nacistické propagandistické představení". Allen Guttmann (2006: 64), další z významných sociologů zabývajících se moderním sportem, hovoří o olympiádě v Berlíně jako o "nejvíce kontroverzní z moderních her".

O sedmdesát let později proběhla na německé půdě další ze sportovních akcí, která si získala pozornost prakticky celého sportovního světa. V Německu se v roce 2006 uskutečnilo mistrovství světa v kopané. O německém světovém šampionátu v kopané je tedy možné říci, že „německý ‚cit pro organizaci‘ [...], dlouhodobá příprava, pečlivě plánované kampaně, efektivní infrastruktura, fotbalová dominance ve světově nejpopulárnějším sportu, fakt, že ‚většina [německé] populace stála za [konáním] této události [...] a pěkné počasí vedly k úspěšné projekci pozitivní image Německa v zahraničí“ (Grix, Houlihan 2013: 582–583). Zahraniční veřejnost následně stejně pozitivně hodnotila např. letní olympijské hry, které se uskutečnily v Sydney v roce 2002. Právě z organizačního hlediska vydařená olympiáda v tomto australském městě spoluvytvářela jeho obraz jako moderní metropole, přičemž většina dotazovaných (konkrétně 87 %) v průzkumu prováděném Simonem Anholtem si Sydney spojila právě s jednou z nejprestižnějších sportovních akcí (Anholt 2007: 108).

^{Zdroj: https://www.australiangeographic.com.au/topics/history-culture/2016/08/the-best-olympic-games-ever-moments-that-made-the-2000-sydney-olympics/}