2. Učení procesem změny v chování, myšlení, emocích a postojích člověka

Kognitivně behaviorální terapie nejčastěji operuje s následujícími čtyřmi složkami lidské psychiky: myšlení, emoce, postoje a pozorovatelné chování. Ve  stručnosti jednotlivé složky vymezíme:

  • Myšlení – je zprostředkovaný a zobecňující způsob poznávání předmětů a jevů na základě pochopení jejich vzájemných vztahů a souvislostí.
  • Emoce – je prožívání subjektivního stavu nebo vztahu k působícím podnětům. Znakem tohoto prožívání je příjemnost, nebo nepříjemnost, přitahování, nebo odpuzování působících podnětů.
  • Postoje – jsou určitou tendencí a připraveností jedince reagovat určitým způsobem, vytvořených na základě dřívějších zkušeností.
  • Chování – zahrnuje všechny pohyby, reakce, úkony člověka, jeho „vnější činnost“ a její složky (řeč, mimiku, gestikulaci atd.).

            Jeden z důležitých záměrů kognitivně behaviorální terapie spočívá v působení na výše uvedené složky psychiky člověka tak, aby došlo u klienta k pozitivním životním změnám. Vychází se z teorie, že uvedené složky jsou navzájem provázány, tzn. že změna v jedné složce má vliv na zbylé tři. Na psychiku klienta mají zároveň vliv i situace, ve kterých se nachází, a důsledky vyplývající z jeho pozorovatelného chování mohou zase ovlivňovat spouštěcí situace nebo události.

Je důležité podotknout, že jednotlivé složky v psychice člověka se vzájemně ovlivňují. Kvalitativní obsah jedné složky může být obsahovou součástí zbývajících složek. Změna v rámci psychoterapeutické intervence nenastává u všech složek najednou, ale postupně. Jedna složka ovlivňuje ke změně složky další v horizontu určitého času.  Objektivní výsledky efektivity psychoterapeutických postupů v rámci změny životního stylu se mohou mnohdy prokázat až za několik let.