6.1. Úhly pohledu

Mnoho témat v humanitních vědách lze uchopit různými způsoby, záleží na zvolené perspektivě. Přístup k tématu si je dobré uvědomit předtím, než se pustíte do vyhledávání literatury. Například téma Velké francouzské revoluce lze uchopit historickou, sociologickou či antropologickou perspektivou.

Filozofický úhel pohledu lze charakterizovat následujícími body. Může sledovat linku synchronní (zkoumá daný problém v konkrétní době) i diachronní (sleduje vývoj dějin myšlení o daném problému). Podrobný rozbor zkoumaného jevu, který je následně interpretován a zasazen do širšího kontextu. Nejčastějšími prameny jsou texty. Metody: analýza, interpretace, komparace, syntéza. Nebezpečí velké míry subjektivity. Nepřináší tvrdá data a definitivní závěry.

Historický úhel pohledu může být charakterizován následujícími body. Základem je práce s prameny, velmi často s archivními materiály. Pohled historika je konkrétnější, popisnější, více respektuje časové a prostorové determinace určitých jevů. Diachronní přístup velice často postupuje chronologicky a popisuje vývoj nějakého fenoménu. Základní metodou je historická kritika, což je soubor pravidel a postupů kodifikujících způsob zacházení s historickými prameny a literaturou a ověřujících pravdivost jejich údajů. Kritika pramenů může být vnitřní (rozbor vlastního sdělení) či vnější (vztahuje ke zkoumání fyzického stavu pramene). Pramen není posuzován izolovaně, ale v kontextu dalších pramenů pocházejících z téže doby, či od téhož původce.

Sociologický úhel pohledu lze charakterizovat následujícími body. Synchronní přístup se zabývá zkoumáním současné, přítomné skutečnosti, její struktury a vztahů. Využívá především empirických metod, vycházejících ze zkoumání určitého jevu ve společnosti. Používá sociologické techniky sběru dat (techniky sběru kvantifikovatelných údajů). Jedná se o techniku přímého pozorování, techniku dotazníkového šetření, techniku řízeného rozhovoru či kvantitativní obsahovou analýzu textu.

Výhodou sociologického úhlu pohledu je větší míra objektivnosti a replikovatelnosti výzkumu. Nelze ji však použít vždy, někdy je kritizována plochost některých výzkumů a interpretační distance od zkoumané problematiky.