1. Primární a sekundární zdroje

Typy zdrojů na základní rovině rozlišujeme na primární a sekundární.

Primární zdroje jsou původní tvůrčí díla či základní zdroje, ze kterých pro danou práci vycházíme. Příklad: je-li tématem Aristotelova teorie přátelství, pak primárním zdrojem jsou Aristotelovy spisy (Etika Níkomachova, ...). Kromě textů existuje celá řada dalších zdrojů, například audiovizuální zdroje, rozhovory, dotazníky.

 

Sekundární zdroje jsou literaturou o literatuře primární, vycházejí z primárních pramenů, analyzují a interpretují původní informace. Pro stejné téma by se jednalo o knihy o Aristotelovi, o jeho myšlení, o jeho spisech. Mezi velmi důležité sekundární zdroje patří studie, tedy odborný text zaměřený na určitý dílčí problém. Často je nalezneme v podobě článků v odborných časopisech, anebo v elektronických databázích.