1. Komunikace



Komunikace


Pojem komunikace je vám všem určitě dobře známý. Pojďme si nyní ukázat její složky, jež nám vymezí typy komunikace, kterými se budeme dále zabývat, ale také přiblíží její podstatu.

Co to vlastně je? Zkuste se zamyslet a formulovat, co vás napadne, když se řekne komunikace... Je to slovo, věta, řeč?


Pro lepší znázornění si představte, že s někým mluvíte. Co vás na protějšku zajímá?

  • řeč, to jak s vámi dotyčný mluví, tón jeho hlasu
  • postoj, jak od vás stojí daleko, kde má ruce, jak s nimi pohybuje
  • oční kontakt
  • projevený zájem o dané téma
  • v neposlední řadě to je i volba barev oblečení
  • samozřejmě zde hraje roli to s kým mluvíte - jinak se budete chovat, když půjdete s přáteli na kávu a naprosto odlišně, když vás bude čekat pracovní pohovor
  • všimněte si také, že vám byl dán příklad, ať si představíte, že s někým mluvíte - jedná se tedy především o komunikaci mluvenou


Komunikaci můžeme rozdělit podle několika kritérií. Přišli byste na některá z nich?

Kritérií, podle nichž můžeme komunikaci rozdělit, je nespočetně, jmenujme tedy pro příklad:

  • mluvená x psaná
  • verbální x neverbální
  • obsahová x interpretační
  • individuální x skupinová x masová
  • elektronická x osobní


Na základě výše zmíněných bodů můžeme objasnit pojem komunikace. Co všechno do komunikace spadá vidíte na obrázku obr. 1.

Obr. 1 Typy komunikace


Pojem komunikace pochází z lat. communicare = sdílet, radit se; comunikácio = účastnit se; communis = společný. Již z těchto přeložených latinských slovíček můžeme rozeznat základ veškeré komunikace.

šipka

„Komunikace znamená nejen výměnu informací a kódů, ale vzájemnou interakci subjektů, která má složité zákonitosti a pravidla, a v případě mezilidské komunikace i velmi jemnou psychologii.“ [1]

Informací a kódem zde rozumíme to, co se přenese informačním kanálem od komunikátora ke komunikantovi. Rozdíl mezi mluvenou a psanou komunikací je celkem patrný a samozřejmě i zde je nutné zdůraznit, že záleží ke komu je mluvená či psaná komunikace vedená. Mezi mnoho faktorů ovlivňující tuto komunikaci patří například spisovnost, volba expresivně zabarvených výrazů či zvolené téma.Komunikace verbální a neverbální, jak naznačuje obrázek obr. 2, vyžaduje přesnější vysvětlení. 

Obr. 2 Verbální a neverbální komunikace


Přehledně jsou pojmy vidět na mapce. Verbální komunikace(řeč, jazyk, písmo) tvoří pouhých 7 % celkového obsahu sdělení, 38 % potom intonace hlasu, tempo řeči, zaujetí pro dané téma a způsob prezentování. Největší část však tvoří komunikace neverbální, a to celých 55 %. Toto rozdělení provedl Albert Mehrabian, někdy je také nazýváno Mehrabianovo dělení komunikace. 

Obr. 3 


Neverbální komunikace má několik složek:

  • oční kontakt - jeho udržování je při komunikaci velmi důležitou složkou
  • mimika - pohyby svalů v obličeji, úsměv
  • gestika - někdy také gestikulace napovídá, jakým směrem se komunikace bude ubírat
  • posturika - celkové postavení těla, rozložení v prostoru, poloha hlavy, ramen a hrudníku vůči sobě
  • haptika - doteky, například vzájemné podání rukou při přivítání či přátelské poplácání po zádech
  • proxemika - vzájemné vzdálenosti vůči sobě při komunikaci (intimní, osobní, sociální sféra)

Obsah komunikace neboli téma, je stejně důležité jako jeho interpretace, čili způsob, jakým vám bude téma prezentováno. Tyto dvě složky spolu velmi úzce souvisí. Pro člověka je řeč nedílnou součástí každodenního života.Společně s vývojem informačních a komunikačních technologií se vyvíjí i nový způsob komunikace a toelektronická. Elektronická komunikace znamená v dnešní době spojení s okolním světem.Napadlo by vás, co všechno pojem elektronická komunikace obsahuje?

  • propojení lidí pomocí sociálních sítí - facebook, twitter
  • chaty - ICQ, Skype
  • emailové schránky
  • bankovní převody
  • databáze osobních údajů (projekty Škola online, VZP zdravotní karta na internetu)
  • poslání fotorafie, sdílení videa na serverech
  • a mnohé další...

Člověk komunikuje již odpradávna a také se nějakým způsobem snaží po sobě něco zanechat a „předat zprávu dál“, dalším generacím. Komunikací našich předků můžeme rozumět například nástěnné malby v jeskynních komplexech po celém světě obr. 4. 

Obr. 4 La Cueva de Altamira



Dalším z mnoha příkladů mohou být egyptské hieroglyfy obr. 5, rozluštěné pomocí tzv. Rosettské desky. 

Obr. 5 Hieroglygy


V dnešní době je ale především důležité chránit data, která máme uložená v elektronické podobě ve svých počítačích. Proto je důležité vědět o existenci skryté komunikace.U skryté komunikace je zřejmé, že komunikátor chce zprávu předat přes komunikační kanál pouze ke komunikantovi obr. 6. Když si tuto zprávu přeložíme do „našeho jazyka“ - odesílatel chce zprávu předat přes komunikační kanál k adresátovi. A jsme u tajné komunikace, která je známá již od dob starověku a na jejíž principech staví dnešní kryptografie.

Obr. 6 Komunikační kanál


Shrnutí

Dozvěděli jsme se jaké existují typy komunikace a některé typy jsme i více rozebrali. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi interpretací a obsahem komunikace. Představili jsme si skrytou komunikaci.

Zdroje

Pro další informace o komunikaci můžete využít již zde citované publikace.[1] - VYBÍRAL, Zdeněk. Psychologie komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807-3673-871.