Nejstarší grafická technika tisku z hloubky vynalezená v Evropě v závěru gotiky a vrcholící v období renesance. Kresba se ryje ocelovými rydly do hladkého povrchu měděné desky; barva zaplňuje rýhy linií a přenáší se odtud tlakem na papír.
Protože se běžná sazba realizovala technikou tisku z výšky, bylo začlenění mědirytiny do knihy problematické - řešilo se dvoufázovým tiskem, kdy se v sazbě vynechala místa, kam byl potom tištěn hlubotisk. Zvlášť náročné to bylo v případě drobných vinět, rámů a vlysů. do některých exemplářů se vlepovaly. Kompromisem mezi použitím hlubotiskové grafiky a náklady na její včlenění do knihy byl od 17. století frontispis. V 17. a 18. století přišly do módy chalkografy - knihy, jejichž text nevznikl sazbou, ale mědirytem.
Technika byla spolu s leptem za renesance a baroka užívána jako reprodukční - kopírovala se tak díla starých mistrů.