Z deníku:

"Je tu kočka, se kterou se mazlím, je to pec, jaké dříve bývaly, tam ženy pečou ispasmak, sangy, manty, pirohy. Na dlouhé násadě na takové dřevěné lopatě vkládají pečivo do pece, tam se topí dřevem. Nejčastější věta je tady: Jaromire kušaj, kušaj (jez). Ja kušaju, kušaju a už jsem celyj kruglyj (úplně tlustý). Snídaně mám dvě, u jídla se vždy shromáždí všichni - obyčejně 8 lidí.

Také se stále pije čaj, vždy dolévaný horkou vodou, sedí se společně, není možno s nimi nesedět, všichni přijdou několikrát denně ke stolu a vesele štěbetají tatarsky, ji a pijou, přicházejí i další příbuzní, sousedi, pohodička, nikam se nespěchá, tatarská vesnice."

 Foto: Jaromír Starý

Última modificación: viernes, 28 de diciembre de 2018, 18:01