Individuální psychoterapie

Individuální psychoterapeutické postupy vždy vycházejí z určité psychoterapeutické školy.

Psychoterapeutické školy

• Psychoanalýza.
• Existenciální psychoterapie.
• Humanistická psychoterapie.
• Kognitivní psychoterapie.
• Behaviorální psychoterapie.
• Kognitivně behaviorální terapie (KBT)
• Systemická terapie.
• Gestalt terapie.

 

Ať již zvolíme kteroukoli z nich, nebo eklektický přístup, vždy je základem vztah mezi terapeutem a klientem (učitelem a žákem), který je realizovaný prostřednictvím rozhovoru. 

 

V počátečních fázích má rozhovor funkci diagnostickou, v dalším průběhu procesu stále více intervenční a terapeutickou.

Intervenční rozhovory dělíme na neřízené, řízené a polořízené.

• Neřízený rozhovor - Klient má volnost ve výběru témat, rozhovor není ovlivněn předem danou strukturou, volně plyne, poradce klienta v jeho vyprávění provází a dává najevo svůj zájem, popř. se volně „doptává“; rozhovor má pak zesíleně terapeutickou funkci.
• Řízený rozhovor - Poradce má aktivní, vedoucí pozici v rozhovoru, udává směr rozhovoru cílenými, konkrétně a sofistikovaně předkládanými dotazy.
• Polořízený rozhovor - Je považován za nejefektivnější formu poradenského a terapeutického rozhovoru.

Kamila Bobysudová (2011) vymezila hlavní zásady pro vedení pohovorů s terapeutickým potenciálem.

• Začněte pohovor v příjemné a uvolněné atmosféře, pokud možno v místnosti, kde nebudete rušeni.
• Snažte se na začátku prolomit ledy.
• Připravte si otázky, ale počítejte s tím, že během pohovoru je budete modifikovat a měnit pořadí.  
• Dávejte pozor na neverbální signály, pocity a dojmy.
• Během pohovoru si zapište fakta (se souhlasem vašeho partnera), zaznamenejte i svůj dojem a pocity po rozhovoru.
• Podporujte spontánní tok informací tím, že budete klást navazující otázky a projevovat zájem úsměvem, přitakáním, zmínkou, že informace je skutečně zajímavá a pro vás nová atd.
• Nesnažte se být v rozhovoru dominantní, vyhněte se přerušování, argumentování, sdělování svých vlastních názorů a kritice toho, co říká váš partner při rozhovoru.
• Dostanete-li na svou otázku neurčitou odpověď, ptejte se dál neagresivním a příjemným způsobem až do vyjasnění věci
• Nepokládejte pokud možno tvrdé a přímé otázky v první fázi pohovoru. Neváhejte je však položit, máte-li pocit, že k tomu nadešel vhodný čas.
• Při shrnování používejte formulace klienta a ujišťujte se, zda informace chápete stejně, jak on je předkládá (rozumím tomu tak, že… )

V poradenském rozhovoru je navíc potřebné se naučit předávat tzv. „JÁ – sdělení. Tato forma sdělení je respektující, nekonfrontační, neobviňující a nehodnotící. Jedná se vlastně o reflexe vlastních pocitů poradce. Příklady: Jsem na rozpacích. / Mám pocit, že mě nevnímáš a pokud to tak je, je mi to nepříjemné.