Médium:

  • Činitel, nástroj, technologie nebo člověk, který nám něco zprostředkovává.
  • Pojem médium bývá užíván v kontextu se zprostředkováním informací či zábavy a označovat se tak může zařízení pro přenos a uchování dat (CD, DVD, HDD, SSD, USB FD apod.).
  • V současnosti funguje pojem média často jako označení pro hromadné sdělovací prostředky jako jsou rozhlas, televize nebo internetové zpravodajství. V tomto smyslu slova je řeč o tzv. masmédiích.
  • Není žádný univerzální způsob (typologie) pro rozdělení médií, proto se jejich typologie profiluje až při nahlížení z různých hledisek, jako např. technologie, kterou médium užívá, způsob percepce či míra participace příjemců.
  • Média je možné dělit také podle jejich přístupnosti a typu tohoto přístupu (on-line média), případně rozsahu, v němž se v rámci něj informace šíří (masmédia).
  • V souvislosti s datovými nosiči či komunikačními nástroji, jejichž existence se váže už k počátkům lidské kultury, můžeme média členit podle materiálu užitého k jejich výrobě či technologie, která zajišťuje jejich fungování. Z tohoto hlediska lze současná média dělit např. na:
    • Papírová (klasická) - média fungující na materiální, převážně tištěné bázi (např. noviny, časopisy - tzv. "tisk").
    • Elektronická analogová – záznam uložen na magnetické pásce nebo spirálovitě v drážkách a snímání probíhá mechanicky.
    • Elektronická digitální - jakákoli média, která informace přenášejí za pomoci komprimace do digitálního formátu (audiální, audiovizuální, fotografické a textové materiály v počítačových sítích).


Multimédium (multimédia):

  • Lze je chápat jako spojení textu, zvuku (audia), obrazu statického nebo dynamicky se měnícího v čase (animace, video) se zařízením, které je schopné jej prezentovat (PC, mobilní telefon, televize …). Toto spojení je nutné k předávání informací.
  • Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta, videokarta,…).

Uživatel, který média a multimédia pouze přehrává a nezabývá se jejich editací, může při interpretaci pojmů z oblasti (multi)médií chybovat a nezřídka také chybuje. Obvyklým jevem je záměna názvů některých součástí (kategorií) v procesu zpracování multimediálních dat jako jsou:

  • formát komprese média (audia / videa),
  • kontejnerový formát multimédia,
  • kodek,
  • enkodér / dekodér,
  • multiplexer (muxer) / demultiplexer (demuxer, splitter).


Komprese (komprimace):

  • Jde o proces použití kompresního algoritmu na vstupní digitální data.
  • Opačný proces se označuje jako dekomprese, při které je aplikován dekompresní algoritmus na digitální data (která jsou dřívějším výsledným výstupem kompresního algoritmu) - bez komprese neexistuje dekomprese.
  • Komprese je obecně vnímána jako zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich datový objem (jednotka Byte) při současném zachování informací v datech obsažených za účelem zefektivnění přenosu, archivace a ochrany dat.
  • Komprese může být takřka nezbytná při omezené datové propustnosti v rámci datového přenosu např. mobilní telefon komprimuje hovor pro přenos GSM sítí. ⚑
  • Ve většině případů je žádoucí, aby výstup dekompresního algoritmu byl totožný  nebo alespoň podobný a zároveň lidskými smysly nerozpoznatelný od původního vstupu kompresního algoritmu. V takovém případě lze hovořit o bezztrátové kompresi. To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
  • Pokud jsou při kompresi některé informace (a data) nenávratně ztraceny a nelze je zpět zrekonstruovat mluvíme o ztrátové kompresi a používá se tam, kde je možné ztrátu některých informací tolerovat, a kde je nevýhoda určitého zkreslení vyvážena značným zmenšením datového souboru. Používá se u zvuku, statického (fotografie) a dynamicky se měnícího rastrovém obrazu (animace, video), při jejichž vnímání si člověk chybějících údajů nevšimne nebo si je dokáže (pod)vědomě domyslet.
  • Je také důležité si uvědomit, že dělení komprese na ztrátovou a bezztrátovou je možné pouze v digitálním světě, ve kterém pracujeme jen s digitalizovanými a současně i vždy ztrátově komprimovanými daty získanými z analogového-neztrátově "komprimovaného" reálného světa. Právě při digitálním zaznamenávání obrazových a zvukových dat se uvedená skutečnost mnohdy projevuje.


Obrázek znázorňuje obecný princip vzniku multimediálního souboru a jeho přehrávání (zdroj: vlastní)

Kodek:

  • Sloučení slov – kodér a dekodér (někdy komprese a dekomprese).
  • Jde o zařízení nebo počítačový program, který dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál v nějakém formátu komprese dat.
  • Něco kódovat znamená převést z jedné formy do druhé za využití algoritmu (např. za účelem přenosu, uchovávání nebo šifrování) označovaného jako enkodér.
  • Při dekódování se obsah musí pomocí dekodéru převést do čitelné formy.
  • Kodek může být hardware (např. v podobě videoprocesoru v chytrém telefonu), který dokáže video v nějakém formátu komprese zaznamenat a nahrát třeba z integrované kamery (= komprimovat) nebo přehrát (= dekomprimovat) na displeji zařízení.
  • Nejčastěji se kodek vyskytuje v podobě software knihoven obsahujících postupy (algoritmy) pro kódování a dekódování dat videa, audia nebo může jít o celou skupinu dílčích knihoven v podobě univerzálního kodeku.
  • Kodeky ukládají data do zakódované formy a využívají se pro obnovení přesně nebo přibližně původní formy dat vhodné pro zobrazování, poslech případně jinou manipulaci.

Formát komprese:

  • Formát dat (neboli formát komprese) se v praxi s kodekem celkem často zaměňuje.
  • Formát komprese dat ovšem není software ani hardware, ale „pouze“ popis metody, jaká byla uplatněna při de/kódování obrazových nebo zvukových dat.


Multimediální kontejner:

  • Je speciální typ datového kontejneru „obálky“, který v jednom souboru obsahuje jeden nebo více proudů (stop, streamů) (multi)mediálních dat.
  • Jeden soubor tak může obsahovat jednu nebo více stop videa, zvukové stopy v různých jazycích, několik různých souborů s titulky, nabídkou a seznamem kapitol. Uživatel si při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.
  • Formáty kontejnerů se vzájemně liší podle svých schopností pojmout různá multimediální data.
  • Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je dána použitým kodekem.
  • Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů, jiné jsou "tolerantní" i k více proudům jednoho typu dat (např. Matroska - MKV).
  • Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován, tedy i informaci o formátech komprese souborů dat.


Multiplexer (muxer):

  • Software, který vytváří transportní datový proud (a)nebo kontejner.
  • Spojuje dva (a)nebo více signálů do jednoho. Ve světě digitálních mediálních souborů to znamená kombinovat video stopu, jednu nebo více zvukových stop, kapitoly, nabídky (menu) a informace o streamování obsahu.
  • V systémech pro editaci a zpracování videa se multiplexem rozumí proces prokládání a synchronizace zvuku a videa do jednoho koherentního (souvislého, spojitého) datového toku.


Demultiplexer (demuxer, splitter):

  • Slouží pro přehrání jednotlivých kontejnerů a dokáže rozdělit datové proudy do různých dekodérů a následně do výstupních zařízení.
  • Dokáže přečíst kontejnerovou „obálku“, ve které se video, zvuk a další data nacházejí.
  • Obecně by se dal přirovnat k jakémusi dekodéru multimediálního kontejneru.



Naposledy změněno: pátek, 14. prosince 2018, 10.56