Text a formátování
Texty na webových stránkách lze dělit do různých skupin, z nichž každá má pro čtenáře (ale i pro indexovací roboty) různou informační hodnotu.
Nadpisy
Považují se za důležité textové informace, převážně nadpis 1. a 2. úrovně. K jejich vytvoření se využívají párové tagy <hX>, kde X je číselný údaj udávající úroveň nadpisu. K dispozici je šest úrovní, tj. <h1> až <h6>, nadpisy jsou sestupně velikostně odlišeny.
Klasický text
Pro zobrazení klasického textu není potřeba využít žádný tag, text se zobrazí i bez něho. Není pak ovšem možné ho upravovat pomocí kaskádových stylů ani k němu přistupovat pomocí JavaScriptu.
Pro validní vytvoření textu se využívá párový tag <p>. Ten vymezuje prostor celého odstavce a automaticky mezi jednotlivými odstavci vytváří vertikální mezery.
Odřádkování
V případě zalomení řádku bez současného ukončení odstavce se využívá nepárový tag <br> (dříve <br />).
Tento zápis neznačí konec odstavce, ten je teprve u ukončovacího tagu </p>, takže nevznikne mezi řádky vertikální mezera.
Logické a fyzické formátování textu
Ke zvýraznění textu se využívají následující párové tagy:
- <strong> - tučný text (dříve <b>),
- <em> - text kurzívou (dříve <i>),
- <del> - přeškrtnutý text (dříve <s>).
Proč se dříve používalo fyzické formátování textu pomocí tagů <b>, <i> a <s>? Tyto tagy definují pouze vzhled textu, jedná se tedy o klasické formátování. Oproti tomu výše zmíněné tagy, především tedy <strong> a <em>, jsou využívány pro zvýraznění textu, neboť svým obsahem jsou důležité. Ztučnění a kurzíva jsou pouze projevem tohoto zvýraznění.
Veškeré formátování je možné docílit také pomocí kaskádových stylů, nicméně tag <strong> v dokumentu zvýrazňuje důležité části, který dříve bral v potaz také Google indexovací robot.