Autolytický debridement

je založen na činnosti metaloproteáz (enzymy tělu vlastní) a žírných buněk v optimálně vlhkém prostředí rány.  Jejich činností dochází k rozpuštění nekrotické tkáně. Autolytický debridement je nejšetrnější metodou, je ovšem časově náročnější.

Enzymatický debridement

patří k šetrnějším metodám debridementu. Je rychlý, nepoškozuje zdravé tkáně a netraumatizuje spodinu rány. Nekróza či odumřelé zbytky tkání jsou rozloženy enzymy. Ty jsou do rány dodávány, nejsou jí produkovány přímo. 

Hydroterapie

zahrnuje léčebné metody založené na tekutém mediu – sterilní vodě nebo fyziologickém roztoku. Do hydroterapie bývá též řazen whirpool, vysokotlaká irrigace, oplachy a pulsní laváže. Nejmladší součástí hydroterapie je hydrochirurgie. Při této metodě se používá voda proudící pod silným tlakem z trysky. Její proud s sebou strhává nekrotickou tkáň a buněčný detritus a vyplachuje exsudát z rány. Hydroterapie je vhodná na rány se zhmožděním měkkých tkání, rány s nekrotickým okolím a s nekrózou na spodině, těžší popáleniny i ulcerace různé etiologie.

VAC

Podtlaková terapie ran  je jedna z neinvazivních léčebných metod hojení rány  která k podpoře urychlení hojení využívá lokální podtlak.  Podtlakový systém aktivně uzavírá ránu a odvádí z ní infekční materiál. Napomáhá kontrakci rány, urychluje průběh čistící fáze, zlepšuje prokrvení spodiny a navíc zabraňuje sekundární infekci. Systém negativního tlaku je velice často užíván k terapii pooperačních ran, a to zejména ran hlubokých a infikovaných, u kterých jiné postupy léčby nevedou ke zdárnému hojení. Hojení rány je dosaženo řízeným odsáváním pomocí uzavřeného systému, který se skládá z čerpadla (podtlakové jednotky), sběrné nádoby, trubic a krytí rány.  Do rány se aplikuje speciální polyuretanová pěna překrytá těsnicí fólií, přičemž kontrolovaný podtlak zajistí odvod odsávaného sekretu do rezervoáru přístroje.  

Hojení rány je tak podpořeno redukcí intersticiálního edému a zmenšením rozsahu nekrózy, novotvorbou kapilár, urychlením tvorby granulační tkáně, usnadněným odlučováním infikované tkáně a exsudátu a zabezpečením vlhkého prostředí pro její hojení.

Výhody:

  • Bariérové krytí rány
  • Převazy á 2-4 dny
  • Výborný odvod sekretu ( i vazkého)
  • Časná granulace a demarkace nekróz
  • Stabilizace rány
  • Možnost odpojit pacienta – mobilizace
  • Dobrá snášenlivost (poučení pacienta!)
  • Snadná manipulace s převazovým materiálem i přístrojem – jednoduchá obsluha
Nevýhody:
  • Odběr mikrobiologického vzorku ke kultivaci– pouze při převazu
  • Relativně horší mobilita pacienta
  • Individuální snášenlivost převazů (bolestivost)
  • Možnost kontroly rány pouze při převazu (2-4 dny…)
  • Výjimečně krvácení (eroze, ruptura…)



Larvoterapie https://www.larvy.cz/

K larvoterapii jsou užívány larvy Lucilia sericata (bzučivka zelená). Ty svými trávicími šťávami selektivně rozrušují nekrotický materiál, kterým se následně živí. Zdravá tkáň, granulační tkáň i spodina rány však zůstávají nepoškozeny. Spodina rány je larvami dokonce stimulována, dochází k jejímu lepšímu prokrvení a stimulaci tvorby granulační tkáně. Sekret, který larvy produkují, je alkalické povahy a obsahuje látky s baktericidními účinky. Ty jsou účinné i u kmenů, které jsou rezistentní vůči léčbě antibiotiky (MRSA). Larvy některých dvoukřídlých jsou schopny se živit pouze mrtvou tkání. Této vlastnosti se využívá k čištění nehojících se ran. Dokonale kopírují hranici živé a mrtvé tkáně, nesrovnatelně přesněji než skalpel chirurga. Larvy zničí i většinu patogenních bakterií odolných na antibiotika. Léčba larvami je alternativní metodou, zejména v případě, že selhaly chirurgická a enzymatická léčba.
Byla schválena jako léčebná metoda Vědeckou radou MZ ČR 27.10.2003.
Kdy lze použít:
infikované a hlavně mrtvou tkáň obsahující rány
bércové vředy (žilního i smíšeného původu)
defekty u syndromu diabetické nohy proleženiny, popáleniny
lze je použít i k vyčištění ran před transplantací kůže
Kdy použít nelze:
rány komunikující s tělními dutinami nebo orgány
rány v blízkosti velkých cév
rány s tendencí k masivnímu krvácení
Nežádoucí účinky:
kontaminace rány použitím nesterilních larev
teoreticky alergie
bolest v ráně
nepříjemné vnímání pohybu larev
raritně krvácení z rány

Vlhké hojení


Moderní terapeutická krytí pracují na principu tvorby optimálně vlhkého prostředí v ráně (odtud pojem vlhké hojení ran nebo moderní léčba ran).
Vlhkost rány je nezbytná pro dobrou granulaci a epitelizaci rány.
Kromě toho dokáže vlhké krytí udržet konstantní teplotu rány a výměnu plynů, absorbuje či odvádí exsudát, netraumatizuje ránu při převazech a intervaly mezi převazy jsou celkově delší.
Většina vlhkého krytí chrání ránu před sekundární infekcí a vnějšími vlivy, některá působí dokonce antisepticky.
Jedinečnou vlastností některých produktů vlhkého hojení ran je schopnost netraumaticky provádět debridement rány.

Zásadní výhody:
  • delší intervaly mezi převazy rány
  • menší traumatizace rány, menší bolestivost při převazu
  • lepší stav spodiny rány
  • zkrácení doby léčby
  • menší riziko macerace rány nebo naopak vzniku příliš suché rány
  • menší či žádná nutnost provádění chirurgického debridementu
  • schopnost debridementu
  • rychlejší granulace a epitelizace
  • pohodlné použití pro pacienta i personál
  • celkové snížení nákladů na léčbu – ekonomická výhodnost

Typy materiálů pro vlhké hojení :

  • neadherentní krytí - základní vlastností těchto přípravků je to, že nepřilnou k ráně a tudíž jejich odstraňování není spojeno s bolestí. Tvoří je mřížka impregnovaná neutrální mastí, parafínem, vazelínou. Je vhodné je kombinovat s dalšími přípravky, používají se zejména na rány s mírnou sekrecí ve fázi granulace a epitelizace.
  • antiseptická krytí - tyto přípravky  obsahují látky s antiseptickým účinkem (jod, stříbro). Mají nižší absorpční kapacitu, je proto nutné vhodně zvolené sterilní sekundární krytí. Jsou nepřilnavé ke spodině rány. Používají se u ran infikovaných.
  • hydrokoloidy - hydrokoloidní krytí s polopropustnou vrstvou z polyuretanu. Při absorpci sekretu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně, čímž podporuje autolytický debridement a následně pak granulaci a epitelizaci. Nasává infikovaný exudát z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Zároveň brání vstupu sekundární infekce do rány. Hydrokoloidní krytí jsou voděodolná a snadno se aplikují.
  • hydrogely -  obecně gelová krytí na bázi hydrofilních polymerů s vysokým obsahem vody. Jsou dostupné ve formě polštářků nebo jako amorfní hmota, často v tubě. Absorbují nadbytečný exsudát, udržují optimální vlhkost  i v suché ráně, autolyticky odstraňují nekrózu a povlak a neporušují okolní zdravé buňky. Hydrogelová krytí chrání ránu před vstupem sekundární infekce.
  • mokrá terapie -  hydroaktivní krytí se superabsorpčním jádrem, které absorbuje exsudát včetně bakteriálních toxinů, buněčného detritu a patogenů a zároveň uvolňuje Ringerův roztok, který ránu proplachuje. Udržuje tak ránu čistou a optimálně vlhkou. Snižuje bakteriální zátěž a podporuje autolytický debridement. Krytí je nepřilnavé ke spodině rány a tím je zajištěna minimální traumatizace při převazu. Je vhodné na infikované, nekrotické a secernující rány.
  •  algináty - vlákna alginátu se při kontaktu se sekretem rány změní v gel s vlastnostmi vlhkého krytí.  Nasávají exsudát, zbytky odumřelých buněk a bakterií a uzavírají je do vznikajícího gelu. Udržují tak ránu optimálně vlhkou, čímž podporují vlastní procesy hojení včetně autolytického debridementu. Jsou vhodné na rány infikované, hluboké, secernující.

Moderní technologie k podpoře hojení ran

  • hyperbarická oxygenoterapie
  • různé druhy fyzikální terapie ran
  • autologní transplantace kmenových buněk
  • lokální aplikace fibrinu obohaceného o růstové faktory



Naposledy změněno: čtvrtek, 6. října 2022, 13.11