-        Výhodou této písně je, že každá fráze začíná na nejvyšším tónu, proto je jednodušší si pro něj připravit prostor v puse při nádechu – tvar patra a poloha jazyka je v notách naznačen značkou „o“.

-        Každý nádech znamená přípravu na zpěv - rychlý nádech pusou s vyklenutým patrem a jazykem dole - zastavení dechu pomocí mezižeberních svalů – představa umístění výslovnosti první souhlásky na kořen nosu a pak teprve realizujeme zpěv.

-        Zpíváme se stále zastaveným dechem, hlídáme výdech držením nádechového postavení hrudního koše a snažíme se všechny souhlásky vyslovovat na jednom místě, držet klenutí patra v dutině ústní  a vyslovovat samohlásky do volného krku.

Poznámka: Při zpěvu písně nesmí vzniknout žádný tlak v oblasti krku, což můžeme kontrolovat dotykem prstů v oblasti hrtanu (jemně položit prsty na ohryzek a jeho okolí). Je třeba důsledně a aktivně vyslovovat samohlásky do krku i souhlásky z kořene nosu. Ucho si zvyká na vnímání správného tónu a učí se identifikovat chyby, které pak vlastní realizací zkouší napravit.