Teorie k tvorbě hlasu
Smíšený (střední) rejstřík (hlas)
● U mužů tóny malé oktávy(c-h), u žen (cca c1-a1).
● Skupina 6-8 tónů na rozhraní hrud. a hlav. Rejstříku. Lze je zpívat jak s použitím hrudního( nahoru), tak hlavového (dolů) rejstříku.
● Typický pro střední a vysokou hlasovou polohu žens. a děts. hlasu.
● Spojen s měkkými hlas. začátky a s intenzívnější prací dech. svalstva.
● Uplatňuje se při střední dynamice, ve výškách při forte.
● Činnost smíš. rejstříku vyvolána předním posazením hlasu- navozují přední světlé vokály “i,e“.
● Hlas rezonuje v předních hlavových prostorách (v masce).
Smíšený hlas „voix mixte“
● Je ideálem zdravého, zvukově vyrovnaného hlasu, volně se v různé dynamice pohybující do výšky i hloubky bez hlasových zlomů a nápadné změny barvy. Uplatňují se v něm všechny rejstříky ve vyvážené součinnosti.
● Poměr hlav. a hrudního rejstříku se ve smíš. Hlase mění podle výšky a síly tónu a zpívaného vokálu.
● Zapojení rejstříků ve smíš. hlase závisí i na prožitku (drama – hrud. rejstřík, cit. laděné-hlavový) a představě kvality hlasu a obsahu jeho sdělení (hlav.-vzdušnost, lehkost, měkký začátek; hrudní-síla, vášeň; střední-jas a světlost.
Další rejstříky lidského hlasu
● Rejstřík hrdelního hlasu (25-80 Hz, kontra C-C), schopnost tvorby tohoto hlasu omezená – asijské kultury (alikvotní zpěv – doprovod vyšších tónů).
● Rejstřík velmi vysokých tónů – loft, fistule, falzet, superfalzet (muži nad 620 Hz – d2, ženy nad 1390 Hz –d3).