8. Sociokulturní kompetence, interkulturní komunikační kompetence
Perfilado de sección
-
Milí studenti, milé studentky,
sociokulturní metoda ve výuce cizích jazyků přišla na řadu po komunikativní metodě. Výuku jazyků obohacuje o kulturní faktory. Nejde jenom o výuku tzv. reálií, ale i o snahu vysvětlit, jaké jsou normy chování, mezigeneračních vztahů či slušnosti v kultuře nositelů jazyka, který se učíme. Znalostí těchto pravidel vzniká tzv. "sekundární jazyková osobnost", tj. člověk, který se dobře orientuje v cizí kultuře, vyhýbá se nedorozuměním nejen v rovině čistě komunikačního použití jazyka a cizí kulturu si jako by zvnitřní. Nejde prostě jen o to vědět, jakými frázemi například objednat jídlo, ale i znát, co za jídlo si objednáváme, jak neurazit číšníka či jaký je v dané zemi zvyk dávání spropitného.
Namísto sociokulturní kompetence ale brzy přišla interkulturní komunikační kompetence. Ta se rozšířila - kromě složky znalostní - o složku dovedností, postojů a povědomí a přinesla řadu klasifikací a škál. Jde však stále o to samé: dorozumět se bez nedorozumění.
MP
Cíle
Student/ka
- definuje termín "sociokulturní kompetence" a "interkulturní komunikační kompetence"
- používá ve výuce různorodou škálu interkulturních aktivit
- vysvětlí podstatu sociokulturní metody ve výuce cizích jazyků
- objasní pojem "reálie"
- uplatňuje funkční kritéria pro výběr textů na témata z reálií
- používá některé hodnotící nástroje pro stanovení úrovně interkulturní (komunikační) kompetence