Metoda stromu poruch
V
metodě stromu poruch vycházíme od vrcholové události, tedy od předpokládané
poruchy a snažíme se objasnit její příčiny. Přitom vytváříme strom, ve kterém
zobrazujeme jednotlivé události, které jsou příčinou vrcholové poruchy (jakým
způsobem jednotlivé součásti ovlivňují celý systém s tím, že každý prvek má
různou důležitost).
Kvalitativní
analýzou, pro kterou je metoda stromu poruch nejvhodnější, lze ukázat, jak může
vlivem selhání prvku selhat celý systém, popř. jaké jsou možnosti předejít
poruše. Postup je: vypracovat seznam minimálních řezů stromu poruch, které
mohou systém ovlivnit společnou příčinou. Častým nástrojem pro minimalizaci
řezů je Booleova redukce.
Strom popisuje souvislosti selhání způsobených jak trvalými poruchami, tak jinými příčinami. Rozlišujeme selhání:
- primární - selhání součástky v prostředí pro které byla určena
- sekundární - selhání součástky v prostředí pro které nebyla určena, při překročení stanovených podmínek
- příkazová - správná činnost součástky v nesprávné době na nesprávném místě
Konstrukci stromu poruch můžeme rozdělit do několika kroků:
- Přesně popsat co je a kdy nastane selhání odpovídající vrcholové události a všem zprostředkujícím událostem (popis dopsat do rámečku ve stromu poruch)
- položit si otázku „může toto selhání nastat z poruchy součástky?“
- pravidlo žádných zázraků, nevymýšlet nepravděpodobné poruchy
- pravidlo úplnosti členů (všechny vstupy určitého členu mají úplně definovány před analýzou kterékoliv z nich)
- žádná propojení od členu ke členu (vstupy členů mají mít správně definované události a členy nemají být přímo propojeny s ostatními členy)
Pro řešení stromů poruch můžeme použít, s ohledem na jeho složitosti, několik základních postupů. V prvním případě se jedná o metodu přímého výpočtu a následně metodu minimálních kritických řezů.
1. Metoda stromu poruch
1.2. Metoda přímého výpočtu
Metoda je použitelná pouze pro
stromy poruch ve kterých se každý
elementární jev objevuje pouze jednou. Při výpočtu s využitím
známých vtahů postupně určujeme pravděpodobnost jevů od nejnižší úrovně až po
vrcholovou událost. Postupně procházíme všechna logická hradla stromu poruch a
podle jejich typu určujeme pravděpodobnost nastoupení jevů, které jsou těmito
hradly logicky definovány.
