Metoda stromu poruch

Metoda stromu poruch se obvykle užívá pro výpočet spolehlivosti logických sekvenčních systémů nebo systémů se zálohováním. V metodě stromu poruch vycházíme od vrcholové události, tedy od předpokládané poruchy a snažíme se objasnit její příčiny. Přitom vytváříme strom, ve kterém zobrazujeme jednotlivé události, které jsou příčinou vrcholové poruchy (jakým způsobem jednotlivé součásti ovlivňují celý systém s tím, že každý prvek má různou důležitost). Ve své podstatě se tedy jedná o metodu umožňující kvalitativně posoudit dva základní stavy systému: provoz a porucha. Metodu stromu poruch je možné použít i pro kvantitativní vyjádření spolehlivosti. Tím, že systematicky vycházíme od vrcholové poruchy a rozebíráme její příčiny, tedy hierarchicky klesáme na nižší úroveň, se dostáváme až na úroveň, ve které jsou dostatečně známá data pro výpočet spolehlivosti. Pak je třeba obrátit postup a počítat spolehlivost pro každou hierarchicky vyšší úroveň až na nejvyšší, ve které spolehlivost určujeme.

Strom popisuje souvislosti selhání způsobených jak trvalými poruchami, tak jinými příčinami. Rozlišujeme selhání:

-          primární            - selhání součástky v prostředí pro které byla určena

-          sekundární       - selhání součástky v prostředí pro které nebyla určena, při překročení stanovených podmínek

-          příkazová          - správná činnost součástky v nesprávné době na nesprávném místě

Konstrukci stromu poruch můžeme rozdělit do několika kroků:

-          Přesně popsat co je a kdy nastane selhání odpovídající vrcholové události a všem zprostředkujícím událostem (popis dopsat do rámečku ve stromu poruch)

-          položit si otázku „může toto selhání nastat z poruchy součástky?“

-          pravidlo žádných zázraků, nevymýšlet nepravděpodobné poruchy

-          pravidlo úplnosti členů (všechny vstupy určitého členu mají úplně definovány před analýzou kterékoliv z nich)

-          žádná propojení od členu ke členu (vstupy členů mají mít správně definované události a členy nemají být přímo propojeny s ostatními členy)

 Výpočet pravděpodobnosti vrcholové události je možno provádět s ohledem na složitost metodou přímého výpočtu, případně metodou minimálních kritických řezů.