Syntaktické vztahy

Determinace (určování) je vztah nevětotvorný.

Jeden větný člen bývá druhým větným členem  sémanticky blíže určován (determinován), blíže ho zpřesňuje.

Příklad 1 je příklad determinace hypotaktické - člen závislý blíže určuje člen řídící.

Didaktická poznámka: Na 1. stupni základní školy bývá problémem vysvětlit žákům, jaký je rozdíl mezi členem řídícím a členem závislým. Sdě­lení, že člen řídící bývá závislým blíže určován je pro žáky to­hoto věku příliš abstraktní.

Pomůže otázková metoda - členem řídícím se ptáme, závislým odpo­vídáme (zároveň zjišťujeme, zda opravdu oba členy tvoří skladební dvojici, zda se jedním členem můžeme zeptat na druhý).

Protože budujeme pojem skladební dvojice, ptáme se pouze řídícím větným členem, nikoli ostatními slovy věty.

U plotu sedí bílý králíček.

Vhodně:    Jaký králíček?  Bílý.

Nevhodně:  Jaký králíček sedí u plotu?

Veronika miluje Honzu. 

Vhodně:  Koho miluje? Honzu.

Nevhodně: Koho miluje Veronika?

Zvláštním typem je parataktická determinace postupná.   Dochází k ní v přívlastku postupně rozvíjejícím - můj nový jarní kabát.

Na sobě nezávislými podřazenými členy (můj - nový - jarní) se determinuje společný výraz nadřazený (kabát) a zároveň determinace existuje i mezi jednotlivými členy podřazenými (slovo nový blíže určuje, o jaký jarní kabát jde,  slovo můj  blíže určuje, o jaký nový jarní kabát jde).

Prostředky vyjádření determinace jsou tři:

• shoda,
• řízenost,
• přimykání.
  

A) Shoda (kongruence)

Člen na vyšší syntaktické úrovni se shoduje s členem na nižší  syntaktické úrovni v konkrétních gramatických kategoriích,  člen na nižší úrovni přebírá tyto kategorie od členu na vyšší  úrovni.

 Takto se shoduje

1.  adjektivní přívlastek shodný se jménem. Shoduje se v rodě, čísle a pádě. 

 bílý králíček     bílá látka     bílé nebe

 

B) Řízenost (rekce)

Člen řídící určuje tvar členu závislého. Výraz závislý je nu­cen zaujmout tu pádovou formu, jakou vyžaduje člen syntakticky  nadřazený.

1. Sloveso nebo přídavné jméno řídí pádovou formu předmětu.

 Miluje Honzu. (Předmět ve 4. pádě.)

 Poděkovala rodičům za peníze. (Předměty ve 3. a 4. pádě.)

 Zajímal se o umění. (Předmět v 4. pádě.)

 Toužili po dítěti. (Předmět v 6. pádě.)

 Byl chtivý peněz. (Předmět ve 2. pádě.)

2.  Řízenost u přívlastku neshodného:

1.  Bezpředložkový 2. pád

2.  Přívlastek infinitivní

Řízené neshodné přívlastky v jiném pádě než v genitivu se  vyskytují výhradně u dějových substantiv, která převzala  původní slovesnou vazbu. 

Řídící podstatné jméno je odvozeno od předmětového slovesa (lhát - lhaní, lež, domlouvat - domluva, vzpomínat - vzpomínka), na kterém závisí předmět: lhát rodičům, domlouvat dítěti, vzpomínka na mládí;  vztah slovesa k předmětu je vyjádřen řízeností. Změní-li se v těchto dvojicích sloveso v podstatné jméno, stane se v důsledku toho z původního předmětu přívlastek neshodný, závislý na tomto podstatném jméně.

Srovnejte:  lhát rodičům (spojení sloveso + předmět) lhaní rodičům (spojení podstatné jméno slovesné + přívlastek neshodný). Zůstává mezi nimi vztah vyjádřený řízeností, který byl v původní dvojici sloveso - předmět.

Všimněte si, že pokud je řízený přívlastek neshodný vyjádřen předložkovým pádem, je tam předložka vlastní (primární) - vzpomínka na mládí, sázení o peníze, dívání se na televizi. 

 

C) Přimykání (adjunkce)

Tvar slova závislého není vyžadován členem řídícím,

např. závislost příslovečného určení na řídícím výrazu (slovese, přídavném jméně nebo  příslovci) není nijak formálně vynucena, závislost na něm je pouze významová.

Honza jede domů.

(Nejzřetelnější je to u příslovečných určení vyjádřených příslovcem - to má  jedinou podobu.)

Všimněte si přimykání v následujících skladebních dvojicích, v nichž je příslovečné určení vyjádřeno podstatným jménem. 

Sloveso mluvili je doplněno jak podstatným jménem v 7. pádě, tak podstatným jménem v pádě 6.  Znamená to, že tvar podstatného jména není řídícím slovesem vynucen.

V následujících příkladech je sloveso procházel se doplněno podstatnými jmény v 7. pádě, v 6. pádě i v 2. pádě.

Příklady přimykání u neshodných přívlastků

Nejde-li o žádný z příkladů řízenosti u přívlastku neshodného, které jsme uvedli výše, pak se přívlastek přimyká.