Přísudek

• Jednoduchý  slovesný tvar -  Přijďte co nejdřív.   Nikdo nezpívá.  Petr se směje.   (I tento tvar  - směje se - je jednoduchý, protože bez volného morfému "se" nemůže existovat.  Všimněte si, že jednoduchý přísudek vždy tvoří určitý slovesný tvar jediného slovesa (přijďte - přijít,  nezpívá - nezpívat, směje se - smát se).
• Složený slovesný tvar - Přišel jsem později.  Kdy budeme obědvat?  Raději bych se vrátil. Les byl zničen vichřicí.  Všimněte si, že i tyto složené slovesné tvary přísluší vždy jedinému slovesu (přišel jsem - přijít,  budeme obědvat - obědvat, vrátil bych se - vrátit se).

• Určitým slovesným tvarem modálního  slovesa + infinitivem  plnovýznamového slovesa - Musel jsem odejít.  Chceme vrátit peníze. Mohli byste přijít na návštěvu.

• Určitým slovesným tvarem fázového  slovesa + infinitivem  plnovýznamového slovesa - Sestra mě přestala otravovat. Začali jsme zpívat hymnu. 

(Slovesa modální:  mít (povinnost něco udělat), moci, muset, smět, chtít.

Za složený přísudek slovesný považujeme i spojení dát a nechat s infinitivem - dal si ušít šaty, nechal se ostříhat.

Slovesný přísudek může být někdy nahrazen zvukomalebným citoslovcem.

Žába žbluňk do rybníka.  Vrabec frnk na plot.

Může být nahrazen i zájmenem: 

Já už mu to nějak tento.  Pozor, aby vás snad nepotento.