3. Slovesně-jmenný přísudek v bezpodmětých větných strukturách

1. skupina

Přísudek tvoří sponové sloveso a stavové predikativum, vyjadřující stavy okolního prostředí nebo stavy a pocity tělesné.

Je chladno. Bude sychravo.

Ve funkci stavových příslovcí se také mohou vyskytnout substantiva:

Je po dešti. Je mi do pláče.


2. skupina

Přísudek tvoří spona, modální predikativum a infinitiv plnovýznamového slovesa.

Je nutno studovat. Je možno odejít. Je třeba uvařit.

Konstrukce  Bylo slyšet bouřku byla také původně s predikativem (Bylo lze slyšet bouřku.),  ale to se vynechává.