Didaktické prostředky

1. Posouzení způsobu výkladu učiva (jeho didaktickou organizaci).

2. Posouzení významu vývojově psychologického hlediska.

3. Velmi významná a zároveň aktuální je otázka výběru učiva v učebnicích.

Ad 1. Posouzení způsobu výkladu učiva (jeho didaktickou organizaci).

• V současné nabídce jsou učebnice, které umožňují samostatnou práci žáka, úkoly a cvičení v učebnici podněcují k přemýšlení, k řešení problémů apod.
• To je cesta k tomu, aby žáci byli vedeni k aktivnímu učení a ke schopnosti aplikovat osvojené poznatky.

Ad 2. Posouzení významu vývojově psychologického hlediska.

• Jedná se o to, zda učebnice odpovídá specifickým věkovým zvláštnostem žáků, kterým je určena.
• Jak a nakolik jsou zohledněny dosavadní vědomosti a zkušenosti žáků?

• Určit, co je podstatné, fundamentální - základní učivo, a které je vedlejší, doplňující.
• Jde o množství pojmů, dat, faktů, cizích slov.
• Je nezbytné si všímat:
• Jak se v učebnicích rozvíjejí pojmy, vztahy mezi nimi a struktury?
• Jak je zajištěna souvislost mezi poznatky v rámci téhož předmětu?
• Jak se pojmy a struktury postupně obohacují a mění v jejich obsahové, i pedagogicko-psychologické, kvalitě?
• Jak se totéž učivo transformuje v různých ročnících?

• Rozvíjení mezipředmětových vztahů, propojení vědomostí, dovedností, vztahů mezi pojmy z různých oborů lidské činnosti.
• Je třeba sledovat, zda učebnice pracuje s integrujícími pojmy a vztahy tak, aby zajistila jednotu celku znalostí.
• Významným momentem při tvorbě učebnic je axiologické hledisko.
• Učebnice slouží k podpoře činnosti učitele i žáků ve výuce.
• Současné chápání učebnice vychází z komplexního pojetí, tzn. že je nejen nositelem obsahu vzdělávání, ale také prostředkem řízení učební činnosti žáků.

K PROSTUDOVÁNÍ: