Vliv výchovy ke zdraví na jednotlivé osobnostní vlastnosti člověka
1. Vymezení osobnosti a charakteristika jednotlivých osobnostních vlastností
1.2. Vztahově-postojové vlastnosti (charakter, postoje)
V této tematické oblasti si jedinec uvědomí, pochopí, příznivě ovlivní vlastní charakterové vlastnosti, které umožňují řídit jeho jednání podle společenských (zejména morálních) požadavků, a to ve vztahu k těmto důležitým životním skutečnostem:
a) Vztah k sobě samému – Otázkou tohoto tématu je sebehodnocení a sebeřízení. Do této skupiny patří např. charakterové vlastnosti: upřímnost, sebeúcta, sebedůvěra, sebekritičnost, sebekontrola, ctižádostivost, zdravé sebevědomí, atd.
b) Vztah k druhým lidem (ke společnosti) – Příkladem vlastností spadajících do této oblasti je: dobrosrdečnost, štědrost, laskavost, taktnost, slušnost, vlídnost, pozornost, kooperativnost, obětavost, úcta k druhým, tolerantnost, závist, sobectví, vypočítavost, chamtivost, altruismus apod.
c) Vztah k práci - Tento okruh témat lze ještě rozdělit na:
postoj k práci: svědomitost, smysl pro povinnost, zodpovědnost, pracovitost, usilovnost, odolnost vůči pracovní zátěži;
způsob práce: důkladnost, přesnost, pořádkumilovnost, dochvilnost.
d) Vztah k hodnotám jak materiálním, tak i duchovním – tématický okruh vyjadřující vlastnosti, které člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle toho, jak uspokojuje svoje potřeby a zájmy. Do této skupiny charakterových vlastností lze zařadit např.:
vztah k morálce: zásadovost, pevnost, spolehlivost, disciplinovanost;
vztah k životnímu prostředí, ke zvířatům, přírodě (vztah člověka k systémům, které ho obklopují, řeší ekologie);
vztah k životu, tzn. světonázorové charakterové vlastnosti, témata pojednávající o tom, jak má jedinec vyjasněny otázky původu a smyslu svého bytí, zda u něj převládá životní optimismus, pokrokovost apod.;
vztah k věcem, majetku, penězům: tematický celek zahrnuje vlastnosti vymezující, do jaké míry je majetek pro člověka pouze prostředkem nebo hlavní životní hodnotou, které podřizuje svůj život, ale kterou nelze obvykle nikdy dostatečně saturovat.
Charakter člověka je úzce spjat s postojovými vlastnostmi. Do pedagogického procesu osobnostního rozvoje jsou zařazována témata, v nichž si jedinec uvědomí, pochopí a dokáže ovlivnit své postojové vlastnosti tak, aby byl schopen jednat v souladu se svým plnohodnotným životním stylem a své postoje měl přiměřeně vyhraněné, trvalé, hluboce zvnitřněné a racionálně zdůvodněné.