Postoje a hodnoty člověka ve vztahu ke zdravému životnímu stylu

Rozvoj zdravého životního stylu je založen na  holistickém přístupu k problematice zdraví, jenž klade důraz na celek a integritu v podporování zdraví jedince. A. Antonovsky zdůrazňuje, že při zachování zdraví nejde jen o dílčí kroky směřující k lidskému tělu, ale o celkovou charakteristiku postoje člověka k životu (A. Antonovsky In J. Křivohlavý, 1991, s. 34). Jedním z dalších cílů procesu osobnostního a sociálního rozvoje je podněcovat, zvnitřňovat jednání jedince tak, aby jeho životní styl byl založen na zdravé formě průběhu dne spočívající ve vyváženosti délky různých forem činnosti (střídání učení, práce a odpočinku), pravidelném opakování jednotlivých složek činnosti ve stejnou dobu (učení, práce, odpočinek, strava, dostatečný spánek), zdravé konzumaci potravin (pravidelný stravovací režim, dostatečný příjem tekutin, bílkovin, ovoce a zeleniny, vlákniny, omezování příjmu uzenin, tučných, slaných a pikantních pokrmů a sladkostí apod.), optimální pohybové činnosti (chůze, rekreační sport apod.) a aktivním způsobu trávení volného času (různé druhy zájmové činnosti apod.).

S problematikou zdravého životního stylu úzce souvisí předcházení a zvládání náročných životních situacích. Za náročné životní situace jsou nejčastěji pokládány takové podmínky v životě člověka, které na něj kladou zvýšené nároky jak po stránce tělesné, tak i psychické a které způsobují jisté změny v jeho chování. Jedinec se snaží přizpůsobit těmto situacím, adaptovat se na ně a zároveň se pokouší vypěstovat si odolnost vůči účinku dalších nových náročných situací. V odborné literatuře (viz. V. Holeček, 1993; B. Jiřincová, 1997; J. Křivohlavý, 1991) se vyskytují nejrůznější třídění těchto situací, nejčastěji jsou uváděné: frustrace (psychický stav vyvolaný překážkou, která stojí na cestě k cíli nebo brání, ohrožuje či oddaluje, uspokojení určitých potřeb), deprivace (psychický stav, který vzniká, když není dlouhodobě uspokojována základní potřeba), stres (stav organismu, který je odezvou na nadměrnou tělesnou či psychickou zátěž) a konflikt (psychický stav, kdy se jedinec ocitá ve střetu dvou nebo více protichůdných sil). V procesu osobnostního a sociálního rozvoje v kontextu ke zdravému životnímu stylu si jedinec může uvědomit, pochopit příčiny vzniku náročných životní situacích, naučit se jim předcházet a vhodně na ně reagovat. Všeobecné zásady předcházení a zvládání náročných životních situací bychom mohli vyjádřit slovy Démosthena, jenž uvádí: „Člověče, buď trpělivý přijmout věci, které nemůžeš změnit, buď rozhodný a odvážný, a změň ty, které změnit můžeš, a buď moudrý, abys odlišil jedny od druhých“ (Démosthenes In V. Holeček, 1998, s. 165).