SPOTŘEBA

Jako příklad externí explanace spotřeby můžeme využít interpretace amerického antropologa Marvina Harrise, představitele školy kulturního materialismu. Harris využívá ekologické argumenty proto, aby vysvětlil vztah k vepřovému v muslimském světě.

Harris uvádí, že k chovu prasat zde nebyly vhodné podmínky jako třeba v Melanésii (kde naopak mnohé kultury prasata milují a chovají je jako domácí mazlíčky), a to z několika důvodů. Pro prasata původně žijící v lesích a na stinných březích řek, zde bylo příliš suché a teplé klima. Ovce nebo kozy jsou lépe termoregulačně uzpůsobeny pro žití v takovýchto podmínkách. Prase se musí zvlhčovat, a proto se válí v bahně, a když není k dispozici čisté, vezme zavděk čímkoliv, z čehož může plynout mj. důvod náboženského odmítání prasete jako zvířete nečistého. Pro obyvatele žijící nomádským způsobem života, bylo výhodnější chovat přežvýkavce, kteří stráví potravu s celuózou, jako listí a trávu, zatímco prasata jako všežravci mají podobnou skladbu potravy jako člověk a tudíž sním o ni zápasí. Prasata ani nejsou dále využitelná, nedávají mléko, sýr, hnůj, kůži jako ostatní zvířata a je problém s nimi cestovat na delší vzdálenosti. Spolu s tím, jak se začal zvyšovat počet obyvatel, voda i stín se stávaly méně dostupné, ztěžovaly se i podmínky pro chov prasat, jež se stala vzácnějšími a samotný chov se stal ekologicky a ekonomicky nevýhodným.

Podobné typy interpretací představuje Harris i v otázce vysvětlení posvátných krav v Indii a dalších otázkách v knize Krávy, prasata, války a čarodějnice: Hádanky kultury.