2. Rituál

2.2. Typologizace rituálu

Robert Murphy rozděluje rituály na:

výroční - konající se každý rok přibližně ve stejnou dobu – např. Vánoce, Velikonoce,

přechodové – týkající se jednotlivců a změn v jejich společenském postavení – svatby, promoce atd.

situační - provozují se z důvodu nějaké zvláštní potřeby.

 

Jiné dělení:

Přechodové rituály

rituály, které indikují přechod (změnu, transformaci) prostoru, času nebo sociálního statusu (rituál přechodu přes rovník) – př. maturita

vstup do posvátného prostoru - prostor

např. sundat boty před mešitou, kostel – pokrývka hlavy, pokřižování se; zakrýt si hlavu při vstupu do synagogy; sundat si klobouk při vstupu do kostela

změna času, přechod v kalendářním čase - čas

např. konec týdne může označovat rituál mše, oslava Nového roku, Velikonoce, neděle, konec týdne, atd.

změna sociálního statusu (zájem antropologie) – př. maturita nebo obřady životního cyklu (narození, 15.,18. narozeniny, křest, biřmování, iniciační rituály, imatrikulace, promoce, svatba, odchod do důchodu, pohřeb…)

mění náš status - člověk je ve vazbách s ostatními, proto změna statusu není jen pro jednotlivce, ale i pro jeho okolí; iniciační rituály – klitoridektomie, imatrikulace, promoce, svatba, rozvod...

 

Konfirmační rituály (solidarity, intenzifikace)

intenzifikační – skupinové rituály, cílem je posilovat sociální soudržnosti a solidaritu skupiny

(např. Vánoce – posilují soudržnost, solidaritu; pohřeb – přechodový rituál, konfirmační rituál soudržnosti může být pohřební hostina - je třeba znovu rituálně nastavit koexistenci pozůstalých)