4. Vybrané pojmy

—Animismus – víra v duchy, první stupeň uctívání předků, myšlenkový systém, podle kterého je každá věc řízena duchoví silou nebo duší. E.B. Tylor se domníval, že jádro a původ náboženství spočívá právě v animismu – víře v zosobněné, často antropomorfní duchy.

Podle E. B. Tylora nejranější vývojová forma náboženství, které podle R. R. Maretta předcházela fáze víry ve všeobecnou oduševnělost přírody (animatismus).
—ANIMATISMUS (Robert Marett) Víra v supernaturální sílu, která není personifikována (např. vulkány, přírodní úkazy).

—Totemismus – zvláštní vztah jedinců nebo skupin k přirozeným druhům rostlin a zvířat, který se často odvozuje od předpokládaného společného předka. Totemem je předmět, vůči kterému mají členové příbuzenské skupiny speciální mystický vztah a se kterým spojují své jméno. Může jím být zvíře, rostlina, minerál, věc atd.

—Šamanismus – člověk ovládá nadpřirozené síly nejen pomocí magie, ale také přímým stykem a ovládáním světa duchů. Je možné se sním setkat na všech kontinentech. Šaman obecně známý jako medicinman, je náboženský praktik, jehož nadpřirozená moc vychází z jeho kontaktu se světem duchů a z jeho schopností přimět nebo přinutit je ke spolupráci s lidmi.
—
Monoteismus –  Víra v jednoho jediného boha
—
Polyteismus – Forma náboženství, která se vyznačuje vírou v existenci vícero bohů. V polytheismu existují personifikovaní bozi, kteří se do jisté míry liší ve svém nadpřirozeném poslání a mají vlastní kulty. Skupiny bohů do jisté míry vytvářely předobraz hierarchizované lidské pospolitosti. Existuje dodnes v řadě přírodních národů. Typickým polytheismem bylo starořecké  nebo starořímské náboženství.
—
Revitalizační hnutí – Rituály mohou být provozovány při zvláštních příležitostech, jakými jsou např. nepříznivé podnební podmínky nebo přírodní či společenské pohromy. Mohou být také předzvěstí nových náboženských hnutí, která se rodí z nových společenských okolností. K známým revitalizačním hnutím patří tzv. cargo kulty v Melanésii.