1. Úvod

Ustálený usměrněný pohyb, neboli proudění tekutiny, je možné popsat a graficky znázornit pomocí tzv. proudnic. Proudnice jsou trajektorie, po nichž se pohybují translačním pohybem sledované malé objemové elementy tekutiny. Nejedná se však přímo o molekuly tekutiny, ale o makroskopické objemy, o rozměru například několika milimetrů.

Zatímco sledovaný přesun objemového elementu kapaliny je skutečný a je možné ho v experimentech zvýraznit například vkápnutím kontrastního barviva nebo drobných viditelných částeček, proudnice jsou pouze matematickým modelem a jedním typu takzvaných myšlených čar (podobně např. i elektrické a magnetické siločáry). Na spojité proudnici je v každém jejím bodě pohyb sledovaného objemového elementu tekutiny popsán vektorem rychlosti translačního pohybu. Směr vektoru okamžité rychlosti je přitom vždy tečný k proudnici.

Zatímco u dokonale tuhého tělesa tvořeného pevnou látkou jsou jeho částice vázány vzájemným silovým působením například v krystalové mříži, v tekutinách, tedy jak v kapalinách, tak v plynech, se mohou objemové elementy látky vůči sobě pohybovat. Nejjednodušším případem pohybu tekutin je ustálené usměrněné proudění kapaliny, při němž jsou rychlost pohybu a tlak v daném úseku dlouhého potrubí co do velikosti i směru stálé.