Základní pojmy projektového managementu

Se životním cyklem souvisí také vodopádový a agilní přístup k projektovému managementu. V naprosté

většině současných projektů se používá vodopádový přístup, jehož princip spočívá v tom, že jakmile je

jedna fáze projektu ukončena, nelze se do ní vrátit. Tento přístup má své počátky ve strojírenství a

stavebnictví, kdy jsou provedené operace často konečné, nevratné a nelze je bez významných nákladů

změnit.

S postupem doby a rozvojem softwarového inženýrství se začal objevovat nový přístup, který jeho tvůrci

nazvali agilní (agile). U softwaru totiž platí zcela jiná pravidla než ve stavebnictví nebo strojírenství. Zde

lze změny provádět rychle a hlavně levně – proto je do procesu vtáhnut zákazník mnohem dříve. Práce

probíhá v několikatýdenních tzv. sprintech, jejichž výstupem je vždy částečně použitelný produkt. Ten je

předán k posouzení zákazníkovi, který prostřednictvím zpětné vazby dál usměrňuje vývoj. První sprint

může být zakončen vytvořením uživatelského rozhraní (bez funkcionality). Zákazník si prostředí vyzkouší,

okomentuje a vývojář ho následně upraví dle požadavků (protože tyto úpravy jsou levné). Postupně jsou

do programu nabalovány další funkce, které zákazník průběžně testuje, než je vytvořen celý produkt.

Zákazník tak má možnost více ovlivnit finální podobu produktu i za běhu projektu. Tento přístup se ze

softwarového inženýrství rozšiřuje i na jiné typy projektů.

Další výhodou agilního přístupu je zlepšení toku hotovosti dodavatele: ukončené a zákazníkem převzaté

komponenty systému mohou být fakturovány hned po dokončení odpovídajícího sprintu a nemusí se

čekat na úhradu celého systému po jeho úplném dokončení.