Typové příklady

Po začátku projektu lze začít s výrobou součástek a lze také hned objednat součástku od dodavatele. Jakmile skončí výroba součástky A (respektive C, respektive E) může začít výroba součástky B (respektive D respektive F). Všechno je dané tvrdou logikou, protože jde o omezení strojů, které podnik ovlivnit v rámci projektu nemůže. Dodání součástky dodavatelem už ale za objednávkou následuje externí logikou, protože to je plně v kompetenci cizího subjektu.

Ihned po výrobě součástek A a C může následovat jejich montáž. Na tuto činnost navazuje přidělání součástky B, ovšem už způsobem sekvencování Start-to-Start. Není totiž nutné čekat na dokončení montáže A k C, montáž B může probíhat zároveň. Celý modul ABC (tedy po dokončení obou montáží) se poté lakuje. Lakuje se ale nikoliv z důvodu nutnosti, ale jen proto, že to firma považuje za vhodné. Proto bude tato aktivita připojena měkkou logikou. Dojde-li v projektu ke zpoždění, mohla by se teoreticky vypustit bez ohrožení úspěchu projektu. Následuje schnutí laku. To je z důvodu přehlednosti ideální zahrnout s lakováním do jedné činnosti. Pokud by šlo o činnosti dvě, pak by muselo být schnutí spojeno s lakování tvrdou logikou (zaschnout se lak nechat musí), ale muselo by být znázorněno, že celý tento celek dvou činností navazuje měkkou logikou na dokončení montáže (aby bylo jasné, že lze vynechat činnosti obě, ale pouze jako pár).

Mezitím se provádí montáž E a G. Po jejím skončení se připojí součástka F. Zde dochází k lakování tvrdou logikou a schnutí také.

Jakmile se obě větve dostanou až k fázi schnutí, může začít příprava propojení. Opět zde tedy bude sekvencování typu Start-to-Start. Po ukončení schnutí i příprav, pokud je vyrobena součástka D, dojde k finální montáži, na níž navazuje testování. Hned po začátku testování (tedy přes vazbu SS), začíná také reportování. Konec obou činností znamená přechod na poslední aktivitu provedení změn a projekt končí.