Typové příklady

Nejprve je potřeba každé riziko identifikovat, poté ohodnotit jeho dopad a pravděpodobnost nastání a následně doporučit opatření k ošetření rizika.

Od vedoucího financí se dozvídáme o kurzovém riziku. Vzhledem k volatilitě a jistotě předpovědi bude toto riziko ohodnoceno stupněm „prakticky jisté“. Dopad rizika může být vysoce významný, přičemž se zde jedná o podnikatelské riziko (tedy může jít i o zisk, nejen o ztrátu). Zcela jistě ovlivní rozpočet projektu, nemluví se ale o tom, že by to ohrozilo projekt jako takový. Z tohoto důvodu bude přiřazeno hodnocení „jistým vlivem na trojimperativ“. Na základě těchto dvou údajů můžeme zanést riziko do mapy rizik. V této části mapy rizik se pro rizika nejčastěji používá strategie vyhnutí se. To ale musíme porovnat také s doporučením příslušného oddělení. Vytvoření měnového forwardu lze považovat za formu transferu rizika. Vzhledem k tomu, že vyhnutí se riziku by v tomto případě znamenalo zrušení celého projektu (případně změnu způsobu hospodaření celé firmy na jinou měnu), lze přenos rizika považovat za ideální řešení.

Podobně postupujeme pro další čtyři emaily, ze kterých identifikujeme další čtyři rizika (v každém jedno, poznámku oddělení logistiky o severním projektu ignorujeme, ta se našeho projektu netýká). Hodnocení v rámci dimenzí mapy rizik je u každého uvedeno poměrně podrobně, stejně jako navržené opatření.