Zájmena

Zájmena (pronomina)

nepojmenovávají skutečnost přímo, nýbrž k ní (po)ukazují, a to buď přímo, nebo k jejímu označení v kontextu. Mají tedy funkci deiktickou - deixe situační nebo kontextová. Základním rysem zájmen je pronominálnost = schopnost označovat skutečnost zástupně za jména (místo jmen).

Svými tvary vyjadřují pády a číslo, zájmena rodová i trojí rod.

Dělíme je podle 1. vyjadřování kategorie rodu:

na zájmena rodová a bezrodá (já, ty, my, vy, se). Bezrodá zájmena mají jeden tvar pro všechny rody. Mezi bezrodá zájmena se řadí i zájmena kdo, co.

V akademické Mluvnici češtiny (1986) jsou zájmena kdo, co – označena jako rodová, jde o pozůstatek historického vývoje. Zájmeno kdo má shodu s rodem mužským – Kdo to byl? A zájmeno co má shodu s rodem středním – Co se stalo?

Obě zájmena užíváme také v pádových otázkách, ptáme se na osobu a věc.