Zájmena
4. Zájmenná deklinace rodových zájmen
Zájmenná deklinace rodových zájmen
Tvrdý vzor ten: onen, kdo + modifikace Měkký vzor náš: váš, on, jenž, co
Zájmeno kdo lze podle shody přiřadit k maskulinům životným, má pouze tvar sg. Kdo jste tam byli?
Zájmeno co má shodu jako neutrum - Co se stalo? - pouze sg. Ve spojení s některými předložkami může mít spřežkovou podobu -č (nač, proč, več, zač, oč, zastarale seč - seč mu síly stačily)
Zájmena on, ono - mají velkou variantnost tvarů.
Kratší tvary jsou příklonné - Neboj se ho. Řeknu mu to.
Delší tvary na začátku věty a při důrazu. Jeho se to netýká. Jemu se nic nestalo.
Po předložkách podoby s počátečním ň- - lokál je pouze předložkový - o něm.
V 2. a 4. pádě tvar jej - funkčně indiferentní - lze ho užít jak důrazově, tak příklonně
Všichni jej pozdravovali. Jej
nikdo nečekal.
Dnes poněkud knižní. Popředložková podoba (pro něj) je stylisticky bezpříznaková. 4. p. sg. m. - po některých předložkách -ň - silně zastaralý - proň, naň, doň, zaň.
Skloňování zájmena on

Zájmeno jenž má soubor tvarů téměř shodný se zájmenem on, ale postfix -ž.

Zájmeno všechen má deklinaci smíšenou. V sg. se skloňuje podle náš, v pl. podle ten.