Zájmena

Adjektivní deklinace rodových zájmen

Tvrdá deklinace - mladý:  jaký, nějaký, lecjaký, jakýsi, kterýsi, každý, samý, takový, veškerý, žádný

                                        zastaralé ký

                            jarní:    její(ž), čí, něčí, čísi, ničí

Zájmeno sám - jednak dlouhé tvary tvrdého adjektivního skloňování podle mladý, jednak v 1. a 4. p. obou čísel tvary krátké, tzv. jmenné, shodné s tvary substantiv - jsou silně knižní:

Viděl sama krále.  Viděla samu královnu. - jsou vytlačovány delšími tvary samotného, samotnou.

Zájmeno můj, tvůj, svůj  má jednak tvary adjektivního skloňování tvrdého vzoru mladý, jednak dubletní tvary (v některých pádech) zájmenného skloňování měkkého (moji, mojí),  v 1. a 4. p. obou čísel vedle tvarů stažených (má, mé) i tvary nestažené (moje).

Zájmeno týž/tentýž - dvojtvary - jednoduchý a složený. Jednoduché tvary se skloňují podle vz. mladý. Složené tvary jsou dvojí: jednak mají v první části zájmeno ten, ta, to, ti, ty, ta a v druhé části zájmeno týž, též, tíž: ten-týž, ta-táž atd., jednak mají podoby „složené“ ze skloňovaného zájmena ten a z přívěsného  neměnného morfému - postfixu -též - v 6. p. muž. a stř. rodu tomtéž 7. p. tímtéž, v žen. 4. p. tutéž, 7. p. toutéž.