3. Spojky

Spojky
-neplnovýznamové, ke spojování vět a větných členů
1, souřadicí (parataktické) – k vyjádření vztahu koordinace (= přiřazování) mezi členy několikanásobného větného členu, mezi větami v souvětí souřadném, mezi souřadně spojenými větami vedlejšími.
- slučovací - a, i, ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak (Chutnají mu jablka a hrušky.)
- stupňovací - i, ba, dokonce, nejen-ale i
- odporovací - ale, avšak, sice-ale (Chtěl jsem vás navštívit, ale nevyšel mi čas.)
- vylučovací - nebo, buď-nebo (Půjdeš s námi, nebo zůstaneš doma?)
- vysvětlovací - vždyť, totiž

2, podřadicí (hypotaktické), vyjadřují významovou závislost, vztah k větě řídící.
- příčinný - protože, jelikož (Nikam nepůjdu, protože nemám čas.)
- účelový – aby (Odešel, aby nakoupil.)
- účinkový - až, takže
- podmínkový - jestli, kdyby, -li (Chcete-li jít s námi, musíte si pospíšit.)
- přípustkový - ač, třebaže, i když (I když jsme se všichni snažili, utkání jsme prohráli.)
- časový - když, jakmile, zatímco (Jakmile se vrátím, půjdeme si zahrát volejbal.)
- způsobový - tím-že, jako by (Vlekl se jako hlemýžď.)
- prostředkový - tím-že
- výjimkový - leda
- zřetelový - z hlediska
- před spojkami spojujícími větné členy píšeme zpravidla čárku
- před spojkami a, i, ani, nebo čárku nepíšeme ve vztahu slučovacím (Petr i Pavel)