1. Cíle a základní pojmy

Masmédia se výraznou měrou podílejí na formování veřejného mínění, životních postojů a životního stylu. Zpracovávají informace vlastním způsobem, s různým vlivem na lidské smysly a procesy poznání.

Reflexi současného světa přinášejí nejen média tisková, ale zejména média elektronická – vizuální, auditivní, audiovizuální.

DŮLEŽITÉ:

Vztahy v masové komunikaci jsou jednosměrné, neosobní, asymetrické, převážně tržně orientované. Masová média mohou předávat publiku,

  •  jež má heterogenní charakter – RŮZNORODOST PUBLIKA, VČETNĚ DĚTÍ MŮŽE BÝT PROBLÉMEM,
  •  nejen veřejná sdělení z důvodů veřejných zájmů, ale mohou být využita také pro individuální a soukromé účely.

Je třeba mít na paměti, že masmédia nemohou objektivně informovat o společenské realitě – všechna fakta jsou interpretacemi.

Žurnalistika, jako součást společenské komunikace, se v současných podmínkách masových médií vyvíjí velmi rychle po stránce obsahové, jazykové i technologické.

V demokratické společnosti má naplňovat základní společenské funkce masových médií – svobodně a bez vnějších deformujících vlivů informovat veřejnost.

K charakteristickým rysům současné žurnalistiky patří na straně jedné pronikání prvků zábavy a rostoucí bulvarizace, na straně druhé rozvoj elitního zpravodajství (investigativní žurnalistiky).

Globalizovaná mediální kultura má sílící vliv na život současné informační společnosti i na českou mediální scénu.

 Vztah dětí, mládeže a člověka k médiím a jejich obsahům:

  •  probíhá kontinuálně během socializačního procesu jedince.
  • vzniká nejprve v rodině a později se přesouvá na další aktéry socializace – vrstevnické a zájmové skupiny, vzdělávací a výchovné instituce a zejména samotná média.

Výchova k mediální gramotnosti by měla sledovat socializační proces jedince a kontinuálně probíhat nejen v rodině, ale zejména ve vzdělávacích a výchovných institucích.

Velká míra odpovědnosti při praktické realizaci mediální výchovy přitom leží na první sociální instituci – rodině.

  • Právě v rodinném prostředí je mnohdy lidská vzájemnost, blízkost a prožívání nahrazována simulací skutečného života v podobě počítačových her, ideově prázdných televizních seriálů a globálních velkofilmů.
  • Rostoucí orientace rodiny na spotřební kulturu se může projevovat postupnou změnou či deformací hodnotových měřítek.
  • Obecně chybí schopnost přistupovat k mediální nabídce selektivně, informace z ní analyzovat, kriticky hodnotit a využívat je ve prospěch rozvoje osobnosti na úkor pasivní spotřebitelské konzumace.