1. Pryskyřičné bločky


http://www.efkoart.cz/index.php?go=shop.detail&id_tovar=567

Kód:  51022

Balení:  500ml

MOC s DPH:  465.00 CZK

DPH:  21%

Status:  Skladem

Vložit:  ks

Vysoce kvalitní, oslnivě průzračná, bezbarvá polyesterová pryskyřice pro odlévání křišťálově čirých odlitků, tzv. „bioplastů”, používaných pro zapouštění rostlin, hmyzu, ryb, malých plazů a organického materiálu. Pryskyřice je už předem aktivovaná a stačí ji jen smíchat s tekutým tvrdidlem, které ji přemění na křišťálově čirý odlitek. 

Obsahuje lehce stabilizační činidlo a přídavnou, neutralizační látku XOR (Xeribilie operations recipient). Díky tomu je pryskyřice kompatibilní se speciálními přípravnými chemikáliemi a mohou se do ní zapouštět i „mokré“ předměty jako červi, krabi nebo ovoce. Můžete získat vysoce kvalitní, přírodní, do EfkoXOR pryskyřice zapuštěné předměty se využívá na školách, univerzitách a v laboratořích, kde vznikají jedinečné modely, tzv. „bioplasty”, používané při výuce. 



Pryskyřice se vytvrzuje přidáním tekutého tvrdidla v poměru 1,6% až 3% na použitého množství pryskyřice (např. 50ml pryskyřice 0,8 ml až max. 1,5 ml tvrdidla) Po nalití řádně rozmíchané pryskyřice s tvrdidlem přikryjte formu pevnější klasickou plastovou fólií např. euroobal, obal na sešity apod. Fólie zabrání vypařování tvrdidla z pryskyřice a dojde tak k dokonalému vytvrdnutí. Zabráníte tak i lepivosti odlitku. Po vytvrdnutí fólii snadno oddělíte od pryskyřice a můžete ji vybrousit jemným smirkovým papírem a poté vyleštit naším leštidlem na pryskyřice (obj.č.51116) Každá sada obsahuje polyesterovou pryskyřici ,tvrdidlo a mísící pohárek.

 







Dobré návody v magisterce

https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=7&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwid5NzF57XQAhUDFSwKHZQHDq0QFgg-MAY&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F120077562&usg=AFQjCNGyrpvi-ojjbH4MEvUMmN6iqcsSww&bvm=bv.139250283,d.bGg




Dříve, než se pustíte do samotné konzervace umělou pryskyřicí, měli byste si připravit živočicha. Postup je stejný, jako při uzavírání do kapalinových válců nebo při jiných metodách. 

Živočicha musíme naaranžovat do námi požadované polohy a poté ho patřičně odvodníme alkoholovou řadou.

Dříve než začneme shánět živočichy ke konzervaci, je důležité seznámit se s jejich legislativní ochranou. Ta je v současnosti více či méně podrobně zakotvena v řadě právních předpisů. České právní předpisy lze v plném aktuálním znění vyhledat na Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz/portal/obcan/). Podle zákona č. 246/1992 Sb. § 34, na ochranu zvířat proti týrání, se zvířetem rozumí obratlovec kromě člověka, nikoliv však plody (féty) nebo embrya. Bezobratlí živočichové nejsou tímto zákonem nikterak chráněni. Jejich ochranu garantuje zákon č. 114/1992 Sb.5, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Seznam zvláště chráněných druhů uvádí vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.6. 

Další právní normou, se kterou by mohlo využití živočichů pro tvorbu výukových pomůcek kolidovat je CITES7 neboli Washingtonská konvence (http://www.cizp.cz/CITES). Živočichové a rostliny chránění touto konvencí podléhají povinné registraci. Ochrana se vztahuje nejen na živé jedince, ale i na jedince uhynulé nebo na jakékoli části jejich těl nebo produkty z nich.

Osvědčení je možné získat absolvováním placeného certifikovaného školení vedeného pod názvem „Kurz k získání odborné způsobilosti – pokusy“9. Je pořádán Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a Českou zemědělskou univerzitou v Praze a jeho cena je 4500,- Kč včetně DPH. 



Příprava živočicha ke konzervaci

Nejdříve předejít rozkladu živočišného materiálu.

Nemáme-li možnost věnovat se okamžitě tvarování těla živočicha, je dobré ho zmrazit dříve, než ztuhne. Po rozmražení tak můžeme s živočichem stále hýbat a upravit ho do námi požadovaného tvaru. Zůstane-li však živočich na mraze příliš dlouhou dobu, může dojít k vysušení živočišných tkání. 

Podobný jev můžeme pozorovat i v běžné praxi u dlouhodobě zmraženého masa. Ryby a jiné vodní živočichy s tenkou slizkou pokožkou je dobré zalít vodou a zamrazit je v tomto vodním prostředí, čímž zabráníme přesušení mrazem.

Materiál určený ke konzervaci je nutno nejprve vytvarovat na preparačních miskách s voskovou vrstvou na dně nebo na jiné vhodné destičce. Použít můžeme například i polystyren, který je nutno před zalitím konzervační tekutinou nějak upevnit ke dnu nebo zatížit závažím, aby nedošlo k jeho vyplutí na povrch. 

Živočicha je nutno uvést do vhodné polohy ještě před tím, než ho necháme ztuhnout v konzervační tekutině. Se ztuhlým a pokrouceným objektem se manipuluje velice těžce. 






Použijeme-li za konzervační tekutinu formaldehyd, tvarovou fixaci provádíme 8 % formaldehydem.

Použijeme-li však ethanol, vlijeme do misky nejdříve 50 % ethanol, který asi po dvou dnech vyměníme za 60 % a ten dále za 75 % alkohol.

Postupné odvodňování touto alkoholovou řadou by se mělo dodržovat zejména u vodnatých živočichů. Důvodem je, aby se zoologické objekty příliš rychlým odvodněním nesmrštily a neztratily tak svůj přirozený tvar. 

Altmann (1966) uvádí, že u vodnatých objektů, jako jsou například ryby, je možno použít jako finální konzervační roztok až 80 % roztok ethanolu, jelikož jeho koncentrace následně sama klesne na požadovaných 65 až 75 %.

Pro odvodňování ethanolem i pro montáž samotnou je možné použít technický denaturovaný líh, který je řádově levnější, než čistý potravinářský líh. 

Jeho nevýhodou může být nepříjemný zápach, který však není pro naši práci nijak omezující, a po určité době přestane být intenzivní. Pro ředění ethanolu používáme vždy destilovanou vodu. 

V případě, že naředíte technický denaturovaný líh, může dojít k jeho zakalení, které však po určité době samo zmizí. Při vyšších koncentracích ethanolu k zákalu většinou nedochází.

Dle Táborského (1961) u fixace větších živočichů hrozí, že se objeví hnilobný proces v zažívacím traktu a vnitřnostech, proto se doporučuje injektovat do objektu 96 % alkohol ještě před tím, než ponoříme zoologický objekt do konzervačního roztoku.

Lang et al. (1963) doporučují jako vhodnou injekční tekutinu složenou ze 100 dílů 70 % alkoholu a 5 dílů 40 % formaldehydu na 9 až 12 dílů vody. Opět je dobré pokusit se injektovat tekutinu na méně nápadných místech a vyvarovat se tak viditelným stopám po vpichu.  

Větší druhy doporučuje Táborský (1961) dokonce otevřít krátkým řezem na břiše, aby se zabránilo sevření řezu, je vhodné vložit do řezu vatový tampon.

U fixace ryb je dobré vstříknout 96 % ethanol do oblasti na bázi ploutví, čímž docílíme jejich rozprostření. Vpichy opět umisťujeme tak, aby nebyly v budoucnu vidět.

Vhodná místa jsou žábry, kořen ocasní ploutve v oblasti konce postranní čáry, zadní část hřbetní ploutve, břišní i prsní ploutve rovněž u kořene.



Pokud od začátku víme, že daného živočicha budeme chtít zalévat do umělé pryskyřice, musíme si uvědomit, že odvodnění musí být důkladnější, než v případě kapalinových válců. Proto rozšíříme alkoholovou řadu ještě o dva vyšší stupně. 

To znamená, že po koncentraci 75 %, u které bychom normálně končili s přípravami, ponoříme živočicha do 85 – 90 % alkoholu a následně alespoň na dva dny do alkoholu absolutního. 

Absolutní alkohol, tedy 100 % není v obchodech prodejný, nicméně této koncentrace můžeme dosáhnout tak, že do nádoby s 96 % lihem nasypeme přiměřené množství vyžíhané modré skalice, tedy síranu měďnatého. 

Živočicha můžeme uzavřít přímo do nádoby s lihem a vyžíhaným síranem měďnatým, kde ho necháme opět alespoň jeden den.


Podobná opatření musíme dodržet v případě, že chceme živočicha prosycovat parafinem. Musí nejen projít alkoholovou řadou.

 Příprava živočicha ke konzervaci, ale podobně jako v případě zalévání do pryskyřice musí být odvodnění objektu důkladnější. 

U savců je nutné počítat s tím, že fixáž obtížně proniká

kůží do vnitřních tkání a hrozí, že dojde k jejich rozkladu. Často přitom dochází ke ztrátě srsti. Je proto vždy vhodné před vložením savce do fixáže vpíchnout ústním a řitním otvorem do těla 96% ethanol nebo opatrně nastříhnout břišní stěnu. 

Chceme-li vytvořit balk z těla ptáka, nevkládáme jej předem do fixáže, protože by došlo k porušení peří. (Altmann, 1966)

Pozn. holka má všude špatně citace, není jasné, jak to, že jí to prošlo.