1. Základní pojmy reflexe a hodnocení výuky

Základní pojmy reflexe a hodnocení výuky

 

Podmínkou pro dosažení cílů výuky je kvalita výuky. Čím je kvalita výuky vyšší, tím jsou lépe plněny cíle výuky. Míra kvality výuky je dána mírou přínosu učebního prostředí pro dosažení cílů výuky (očekávaných výstupů a žákovských kompetencí podle daného vzdělávacího programu).

 

Učitelovy dispozice k reflektování výuky v mateřské škole

  • znalost (vzdělávacího) obsahu
  • didaktická znalost obsahu
  • umět vytvořit pro děti učební činnost (úlohu), umět ji realizovat, zhodnotit ve výuce, přičemž učební činnost má podněcovat děti, aby se věnovaly obsahu – učivu, a zakládá učební prostředí, kterým rozumíme společné pole pro dorozumění se (o vzdělávacím obsahu) a porozumění (vzdělávacímu obsahu)
  • posuzovat učební úlohu (hodnotit kvalitu učební úlohy) a zlepšovat ji

    Metodika 3A (Anotace – Analýza - Alterace)

    Metodika 3A spadá do kontextu tradice reflektivní praxe a realistické přípravy učitelů, cíleně navazuje na běžnou praxi oborově didaktických hospitací a je pokusem o nalezení takového nového přístupu v pedagogickém, resp. didaktickém výzkumu, který by bezprostředně podporoval zlepšování profesního výkonu učitelů v praxi, umožňoval odbornou komunikaci mezi oborovými didaktikami a vedl k profesionalizaci učitelství.

    Prostředím pro setkávání a komunikaci didaktiků a učitelů je DiViWeb, které vzniklo na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

    http://didacticaviva.ped.muni.cz/

     

    Cílem metodiky 3A je poznávání (anotace, analýza) a didaktické zhodnocení (alterace) profesních praktik učitelů při utváření učebního prostředí a podpoře učení dětí a využití těchto získaných poznatků pro podporu učitelů při zvyšování kvality výuky prostřednictvím rozvíjejících hospitací.

    Reflexe a hodnocení výuky metodikou 3A probíhá tak, že nejdříve provádíme anotaci a analýzu výuky. Anotací rozumíme dostatečné předpoklady pro zvládnutí dané činnosti. Východiskem pro analýzu výuky je uspořádání vzdělávacího obsahu ve výuce, důležitou roli zde hrají obsahová jádra. Jádrovou činností se jednoduše řečeno rozumí, co musí dítě dělat, aby se naučilo to, co má. Na základě analýzy výuky pak probíhá alterace neboli navržená změna učebního prostředí, která směřuje ke zlepšení původní pozorované podoby učebního prostředí. Návrh alterace musí být kriticky přezkoumán, protože alterace nemusí vždy výuku zlepšit – při kritickém přezkoumání lze rozlišit tři možnosti:  

    - alterace zlepšující: alterace potvrdila svou kvalitu.  

    - alterace zhoršující: alterace neobstála při přezkoumání. 

    - alterace neutrální: alterace sice nezměnila kvalitu výuky, ale může být inspirativní pro hledání nových možností výuky.

Kvalita výukových situací

    • Selhávající: Výuka pro dítě v mateřské škole nemá zjevný přínos ani v základních rovinách poznávání. Za určitých okolností může být výuka pro dítě motivující, ale bez pozitivního důsledku pro kvalitu učení. Naléhavost alterací je velmi vysoká. 
    • Nerozvinutá: Výuka poskytuje dítěti příležitost osvojovat si poznatky, ale děti jim dost dobře nerozumějí. Za určitých okolností může být výuka pro děti motivující, ale bez výraznějšího pozitivního důsledku pro kvalitu učení. Naléhavost alterací je vysoká.
    • Podnětná: Výuka poskytuje dětem příležitost k dialogu, hodnocení a k poučení se z chyb. Vede děti k usuzování, vysvětlování a odvozování závěrů opřených o základní poznatky. Výuka bývá pro děti motivující s pozitivním důsledkem pro kvalitu učení.  Naléhavost alterací je nízká. 
    • Rozvíjející: Výuka poskytuje dětem příležitost k tomu, aby s patřičným porozuměním zobecňovaly osvojené poznatky a dokázaly je aplikovat na různé typy situací buď přímo v mimoškolní realitě, anebo v modelových školních činnostech, které jsou jim blízké; aby získávaly náhled na vlastní činnost a rozuměly vztahům mezi sebou samým a svým sociálním, kulturním nebo přírodním prostředím. Tyto kompetence děti mohou prokázat v odpovídajících situacích a dokážou přiměřeně ke svému věku objasnit jejich smysl v širších společenských, kulturních, ekologických aj. souvislostech. Výuka je pro děti motivující s pozitivním důsledkem pro spojení mezi rozvojem klíčových kompetencí a osvojováním učiva. Alterace nejsou nutné, anebo jsou jen ojedinělé a málo naléhavé.

Konceptová analýza výukových situací

Prekoncept je subjektivní obsahová jednotka: subjektivní předpoklad pro osvojování a zvládání intersubjektivního a objektivního způsobu existence obsahu: konceptu.

Koncept je intersubjektivní a objektivní obsahová jednotka – objektivizační předpoklad pro existenci prekonceptů. 

Konceptová analýza výuky rozebírá, vysvětluje a hodnotí, jakým způsobem se ve výuce dařilo obohacovat a rozvíjet žákovské prekoncepty prostřednictvím obsahu učebních úloh (konceptů a jejich uspořádání). 

 

Konceptová analýza konkrétních situací a činností dětí v mateřské škole

Konkrétní situace a činnosti dětí v mateřské škole najdeme na (všechna videa najdete také v tomto kurzu na konci této kapitoly)

https://www.h-mat.cz/ms

https://youtu.be/s_k0a5hBieQ

https://youtu.be/RYFQBAV3V6M

 

Úkol: Prohlédněte si postupně výše uvedená videa s činnostmi dětí v mateřské škole.

1. Zaměřte se nejdříve na práci dítěte. Zamyslete se nad následujícími otázkami a zkuste na ně odpovědět:

a) Jaké dovednosti musí dítě mít, aby mohlo úspěšně vyřešit zadaný úkol?

b) Jaké schopnosti a dovednosti si dítě při dané činnosti rozvíjelo? Co nového se mohlo naučit?

 

2. Zaměřte se nyní na činnosti učitele a jeho komunikaci s dítětem. Zamyslete se nad následujícími otázkami a zkuste na ně odpovědět:

a) Co podle Vás udělal učitel metodicky správně?

b) Jakých metodických chyb se učitel dopustil? Navrhněte vhodnější způsob práce s dítětem.


Použitá literatura:

SLAVÍK, J., HAJEROVÁ MÜLLEROVÁ, L., SOUKUPOVÁ, P. Reflexe a hodnocení kvality výuky. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020. ISBN 978-80-261-0920-4.

SLAVÍK, J., JANÍK, T., NAJVAR, P., KNECHT, P. Transdisciplinární didaktika. O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8568-8.